Desítka "zero" Neboli Tamara [ST]

Chapter 8: Výprava

Ráno :

Vstala jsem v půl osmé, Oblékla jsem si černé legíny, vínové tričko, tmavě zelenou mikinu a přes to modrou bundu, pak jsem si vzala pevnější boty, přece jenom, kudy všude půjdu ne?
Vzala jsem batoh, dala do něj nějaké potraviny, pití.

Tak já mami... Paní Greenová půjdu,,. Oznámila jsem,,.
Dobře, ale dávej na sebe pozor!,,. Řekla,,.
O to se neboj,,. Odpověděla jsem a odešla,,.

Před mikovo domem:

Opravdu jsi si to nerozmyslela?,,. Zeptal se Mike,,.
Promiň miku, ale já musím najít svého tátu,,. Odpověděla jsem,,.
Dobře,,. Řekl trochu smutně,,.
Neboj, vrátím se co nejdřív, aby jsme byly zase spolu,,. Řekla jsem mu a dala mu dlouhý polibek,,.

Pak jsem se všemi rozloučila, hlavně s max a Mikem

Počkej!,,. Zavolal Mike, já a El jsme se otočili,,.
Tady máš vysílačku, abychom se mohli kdyžtak spojit,,. Řekl a dal mi vysílačku,,.
Díky,, poděkovala jsem a dala mu pusu na tvář,,.

                              **

Seděli jsme v autobuse, já u okna a El u uličky.

Ty se hodně těšíš na Hoppera, že ano?,,. Zeptala se El,,.
Ano,,. Jednoduše jsem odpověděla,,.
Neboj, bude se starat o nás 2,,. Usmála jsem se,,.

El zvedla hlavu a Usmála se.

Budeme sestry?,,. Zeptala se,,.
Jistě že ano,,. Obejmula jsem ji,,.

Z tohohle autobusu jsme měli přestoupit ještě na jeden

Taro? Vstávej, musíme přestoupit na další autobus,,. Budila mě El,,.
Už jsem vzhůru,,. Odpověděla jsem a vystoupila z busu,,.
Mám zavolat mikovi, že teď přestupujem?,,. Zeptala jsem se,,.
Dobře,,. Odpověděla El,,.

Chvíli jsem štelovala ale pak jsem našla správnou frekvenci

Halo? Miku, tady Destiny a El přepínám,,.oznámila jsem do vysílačky,,.
Jsme tady, už jsem myslel že se vám něco stalo přepínám,,. Řekl mike,,.
Neboj se ale už budeme muset končit už nám jede autobus, mám vás ráda přepínám,,. Prohlásila jsem do vysílačky,,.
My vás taky, ahoj přepínám ,,. Odpověděl Mike,,.

Nastoupily jsme do dalšího autobusu a jeli dál.

Po chvíli ticha El promluvila.

Jak to že umíš rusky?,,. Zeptala se El,,.
Víš, byla jsem v Hawkins Lab a Brenner ze mě chtěl udělat zbraň, píchali mi různé nové látky na nové schopnosti, všechny jsem přežila. Nikdo nevěděl jak je to možné. Prý jsem byla imunní. Ale jednou v noci mě vzbudil alarm, unesli mě do ruské Laborky a tam mi dávali horší sedativa. Ale pak mě paní Greenová unesla aby mě už netrápily,,.dopověděla jsem,,.
Takže tam ses naučila rusky?,,. Zeptala se,,.
Ano,,. Usmála jsem se,,.

Pak jsme obě na chvíli usli, ale pak zase vzbudily.

Jak dlouho ještě pojedeme?,,. Zeptala se El,,.
Ještě půl hodiny,,.

Čím blíž jsme byly u ruska tím víc se mi svíral žaludek.

Mám docela hlad,,. Prohlásila po chvíli El,,.
Vzala jsem ti Eggo's,,. Řekla jsem a podala ji wafle,,.
Děkuji, jsi nejlepší!,,. Odpověděla,,.

Po chvíli jsme dojedli.

Seděli jsme a koukali před sebe, když v tom začal autobus dělat divné zvuky a pak se zastavil, řidič se zvedl a prohlásil.

Tak vážení, asi jsme dojeli protože autobus se porouchal, můžeme čekat do rána na odtahovku,,. Řidič,,.
El nemůžeme čekat, půjdeme pěšky,,. Řekla jsem,,.
El jen kývla, vylezli jsme z busu a vyrazily pěšky,,.

Asi půl hodiny jsme šli,,.

Nevezmeš teď batoh ty?,,. Zeptala jsem se,,.
Dobře,,. Odpověděla A já ji podala batoh,,.
Najdeme nějaké místo, rozděláme oheň a přespíme, ráno zase vyrazíme,,. Oznámila jsem,,.

Zastavily jsme, položili batoh, vyndala jsem zapalovač a zapálila dřevo, pak jsem z batohu vytáhla větší deku a lehla si vedle El.

Budu mít hlídku ty se prospi,,. Usmála jsem se,,.

To jsem nemusela říkat 2 krát a El už spala.

Dobrou El,,. Pověděla jsem,,.

Ráno :

Vzbudila jsem se a slyšela jsem křupání větviček, tak jsem začala budit El.

El vstávej! El vzbuď se! Někdo tu je!,,. Šeptala jsem aby mě slyšela jen El,,.

El se po chvíli vzbudila, rychle jsme vstali uklidily deku a utíkali.
Křupání větviček se pomalu přibližovalo ale nebyl to jeden člověk, byla jsem si tím jistá.

V tom nás obklíčily lidé v zelených uniformách, hned jsem poznala že jsou to rusáci.

*jakože teď mluví rusky *xd

Co po nás chcete?!,,. Zeptala jsem se,,.
Tebe a tu holku!,,. Vyšel odněkud Dr. Waldnich,,.
S tím nepočítejte!,,. Řekla jsem mu,,.
Hodila jsem El batoh

El utíkej!,,. Zakřičela jsem na ni,,.
Nenechám tě tady!,,. Řekla,,.
Já to zvládnu! Běž, uteč za ostatními!,,. Zakřičela jsem znovu,,.
(jaké drama toto)

El se rozběhla pryč, a já zůstala stát.

Začala jsem s nimi bojovat, ale jak sem říkala neumím to moc ovládat. Takže mě odchytili.

Pusťte mě!,,. Chtěla jsem se od nich dostat pryč ale marně, píchli mi uspávačku,,.

Já.... Vás.... Zabij-.... Nedořekla jsem to a usnula jsem,,.

Po 2 hodinách :

Vzbudila jsem se ale nejsem doma, jsem ve svém starém pokoji v laboratoři,  ne! SAKRA!

Vstala jsem a začala bušit do dveří.

Pusťte mě! Já vás zabiju vy bastardi! Slyšíte, zabiju vás!,,.

Sedla jsem si a začala přemýšlet.

Jsem tu, kde jsem chtěla být, ale nechtěla jsem tady být způsobem že mě unese ten bastard! Ale je pozitivní že je tady někde můj táta, Jim Hopper....

*********

Moc se omlouvám že dlouho nevyšla kapitola, nemám teď moc nápadů ani moc čas, ale snažím se🦋