Primrose Everdeen

1.

S trhnutím se probouzím, zase mě ve snu vybrali do Hunger games. Venku je ještě tma. V šeru vedle sebe vidím ležet Katniss, na to že je dneska Den sklizně tak spí celkem klidně, ale zaslouží si to, vlastně jsme neumřely hladem jenom díky ní. Po výbuchu v dole, který zabil našeho otce se máma zhrourila a přestala vnímat okolní svět od té doby se o nás sestra stará, myslím že to Katniss mámě ještě do teď úplně neodpustila, ikdyž se jí to máma snažila nahradit. I tak se u mámy cítím více v bezpečí a stěhuju se k ní do postele. Po chvíli znovu usínám.

Probouzím se když slyším šum zvuků, otevřu oči a vidím cop mihnoucí se ve dveřích-Katniss, šla na lov a pak na černý trh, aby nás uživila. Chvíli ještě ležím a pak vstávám. Opatrně od sebe odsouvám mojeho skvělého kocoura Pryskyřníka, má nažloutlý kožich podle kterého jsem mu dala jméno, jsem si více než jistá že ho moje sestra nenávidí. Všímám si, že zmizel kozí sýr, který ode mě Katniss dostala ke Dni sklizně. Stejnak se rozdělí s Galem se který je její lovecký parťák. Gale-docela hezký kluk s tmavými vlasy a šedýma očima, zajímalo by mě jestli spolu chodí a jsou to zaláskované hrdličky, nebo jak říká Katniss jsou jenom kamarádi.

Po půl hodině se budí i máma a já se jdu obléct. Máma mi pomáhá se pořádně umýt a podává mi oblečení po Katniss, sukně a blůza, na to jak žijeme je to hodně hezké oblečení, akorát mi je trochu velké. Vlasy mám spletené do dvou copů. Máma má oblečené krásné šaty z doby, kdy bydlela v bohatší části 12. kraje. Její rodina měla lékárnu, tam se seznámila s mým otcem, který jim prodával bylinky z lesa. Já i máma vypadáme, že do Sloje vůbec nepatříme, máme blonďaté vlasy a oči modré barvy. Ne jako ostatní s hnědými vlasy a šedýma očima.

Přesně když se dochystáme, do dveří vstoupí Katniss. Přinesla dva bochníky chleba, zeleninu, jahody, sůl, vosk a nějaké peníze. V koupelně už na ní čeká vana s horkou vodou. Máma Katniss připravila jedny ze svých krásných šatů. Sestra je na matku ještě pořád trochu naštvaná, ale i tak si její šaty obléká a nechává se od ní i učesat.

"Vypadáš nádherně" vydechnu když Katniss vidím.

"A vůbec ne jako normálně" dodává, to je sice možné, ale i tak ji závidím.

Objímá mě a je to možná naposled. Její jméno je v osudí dvacetkrát a moje jen jednou, snaží se mě chránit, ani mi nedovolí kupovat si oblázky, abych nám byla taky nějak užitečná.

"Zastrč si ocásek, kachňátko" vytrhuje mě z přemýšlení a uhlazuje mi blůzu. Zahihňám se a potichu kváknu.

"Nech si to kvákání" směje se tak jak už jsem dlouho neslyšela.

"Pojď najíme se" říká nakonec a líbá mě na temeno hlavy. Na plotně se už vaří jídlo na večeři. Po chvilce uvažování, jsme se dohodly že většinu potravin si necháme na večeři na místo toho pijeme mléko od mé kozy Dámy a jíme náš domácí chléb.

Je jedna hodina a my jdeme na náměstí, kde se bude Sklizeň konat. Před soudní budovou je postaveno provizorní podium. I navzdory barevným plakátům to tady vypadá smutně, lidé se sem pomalu a mlčky shromažďují v nevýrazném oblečení. Zaměřuju se na pódium, stojí na něm tři židle, řečnický stupínek a dvě velké skleněné koule, v jedné jsou jména chlapců a v druhé jména dívek. Na první židli sedí starosta a na druhé Effie Trinket, moderátorka pro náš kraj, dneska má na sobě narůžovělou paruku a jasně zelený oblek, dokonce nezapomněla na svůj děsivě kapitolský úsměv a na druhé starosta našeho kraje. Ti dva si mezi sebou něco šeptají a dívají se na prázdnou židli. Aha jediný žijící vítěz našeho kraje Haymich Abernathy ještě nedorazil, po jeho výhře ve 2. čtvrtohrách upadl do alkoholismu. Nechápu jak někdo takový jako on mohl vyhrát hry a ještě k tomu s dvojnásobným počtem splátců.

Přesně když hodiny odbíjejí dvě, přistupuje starosta k mikrofonu a začíná číst stejný projev jako každý rok a vypráví v něm o temných časech a proč byly hra založeny.

"Je to čas pokání i vzdávání díků" odříkává s hraným zájmem. Najednou se k pódiu dere Haymich jde vidět, že je opilý na mol. Něco nesrozumitelně křičí směrem k pódiu. Pak si stěžka sedá na židli, dav na toto reaguje potleskem, Haymich je ale zmatený a objímá Effie, která se mu jen tak ubrání. Všechno tohle točí televize takže jsme teď asi centrem posměchu. Starosta radši rychle představuje Effie Trinket, ta rychle pospíchá k řečništi a začíná vykřikovat svoje obvyklé

"Šťastné Hladové hry! A kéž vás vždy provází štěstěna!" snaží se předstírat, že nás zbožňuje, ale každý ví, že 12. kraj nesnáší a snaží se dostat do lepšího kraje.

"Dámy mají přednost!" vykřikne a přichází k osudí s dívčími jmény. Noří ruku do osudí s papírky a jeden jediný vytahuje. Všude je ticho. Mám ztuhlé všechny svaly v těle. Prosím ne Katniss, ne Katniss, Katniss ne. Effie se vrací k mikrofonu a jasným hlasem čte jméno splátce.

"Primrose Everdeen"

Vím tahle kapitola nic moc, zatím z většiny opisuju knihu. Ale i tak doufám, že se vám líbila. Prosím jakékoliv připomínky pište do komentářů.