Primrose Everdeen

12.

Vyjeknu nejvyšším tónem, který moje hlasivky dokážou vydat. Katniss se skulila z vidlice utvořené z větvích stromu, na kterém v klidu odpočívala, dokud neslyšela jeho hlas. Hlas Peety. Teď visí ze stromu hlavou dolů a vroucně ho objímá. Zvlášť ve chvíli, kdy se Peeta vydává k dívce u ohně, mám pocit jako by jsme se ani jedna nemohly nadechnout. Chvíli tento pocit připisuji i Peetovi, to on, ne já, musí jít zabít holku, která za nic nemůže. Kamera sice zachycuje jeho smutný pohled, ale ten trvá jenom chvíli. Jeho ruka hmatá po noži zastrčeném za jeho opaskem, když ho najde, okamžitě ho zabodává dívce do krku. Jeho oči věnují této scéně jenom nevědomý pohled a nohy jej odnáší zpátky k profíkům u kterých ho vítá výstřel z děla.

"Prim, pojď si alespoň na ty tři hodiny odpočinout, než půjdeš do školy. Já tady budu na Katniss dávat mezitím pozor, ju?" Ozývá se za mnou klidný hlas mamky.

"Ale kdyby se něco stalo vzbudíš mě, že jo?" Přemlouvám ji, i když už vlastně jenom mžourám očima do světla za ní a spánek bych teď dala všechno.

"Samozřejmě" Objímám ji a spolu s Pryskyřníkem odcházím ke své posteli, na kterou se okamžitě svalím a po chvilce přemýšlení usínám.

Caesar mě vítá v Hunger games a posílá mě do arény, zrovna na místo k té holce z osmého kraje u ohně. Nechci tady být, jelikož si uvědomuji, že za chvíli se sem přiženou profíci. Schovávám se do houští za rozdělaným ohněm a čekám. Dívka už je mrtvá, nebo skoro. Takže sem teď slyším přicházet Peetovy kroky, když však vykouknu z křoví, zjistím že splátce přede mnou je Katniss. Na stromě nade mnou visí Peeta.

U snídaně přemýšlím nad tím snem, nedával smysl a vlastně mě ani nevyděsil. Sedím u jídelního stolu, takže nevidím na televizi, jelikož ji mamka posunula o kus dál aby mě nerozptylovala.

"Ahoj" Říkám mamce a pevně ji objímám. Za dveřmi se nadechnu čerstvého vzduchu a vydávám se do školy. Není lehké nevnímat všechny ty televize, kde se mísí rozhovory s významnými osobnostmi Kapitolu a samotné hry.

Chodím po chodbách školy a marně hledám svoje spolužáky, jelikož v naší třídě nikdo není. Najednou vidím, jak ze dveří vykoukla hlava Alexe. Konečně někdo od nás. Když procházím kolem něj rozhodí mi vlasy do všech stran, nevšímám si ho a pokračuju dál do třídy, kde hledám Rose s Elizabeth. Uvažuji, že už by mohl vymyslet něco jiného, než pořád jenom všechny otravovat.

"Ahoj" Zdravím Rose, ale Elizabeth nikde kolem nevidím.

"Ahoj, nevíš kde je El?"

"Ne doufala jsem, že to budeš vědět ty" Odpovím a usmějeme se na sebe.

Do třídy vchází učitel rychle nás pozdraví a sedá si na svou židli.

Když se spolu se zvoněním televize zapíná, probíhá v aréně boj. Škoda že nikdo při tomhle boji nezemřel, uvažuji. V duchu musím sama sebe okřiknout, proč takhle přemýšlím?! Na druhou stranu, čím víc je mrtvých, tím má Katniss větší šanci vyhrát.

"Takže, co myslíte, kolik splátců letos zemře na dehydrataci?" Ptá se Caesar publika, zatímco se za ním objevují všichni v aréně, kteří trpí nedostatkem vody.

"Teď mi samozřejmě neodpovídejte a raději si vsaďte a to nejenom na úmrtnost, ale i na vítěze." Pokračuje dál v rozmluvě s diváky. Pozorněji se zahledím na obrazovku, mezi žíznivými splátci nejsou snad jenom profíci, Peeta a asi tak tři další. V políčku, které je v rohu obrazu je Katniss, stále pokračuje v chůzi podle toho, jak zkoumá půdu to vypadá, že hledá vodu. Udivuje mě, že mezi hledače vody nepatří i Rue. Nechápu, kde ji našla, ale má štěstí a teď i šanci na výhru. Celé dopoledne pak profíci hledají splátce a ti hledají vodu, takže se nic neděje. Doufám, že se diváci nezačnou nudit. Ani nechci přemýšlet co by tvůrci her vymysleli.