2.

542 43 1
                                    

Cože? Mám pocit jako kdyby mě někdo praštil pěstí do hrudníku a já nemohla dýchat, snažím se pořádně nadechnout, ruce se mi třepou, jdu pomalým krokem k pódiu. Kolem mě se ozývá tiché mumlání davu, jako vždycky když vyberou někoho tak starého jako jsem já, myslí si že je to nespravedlivé. Taky že je, ale ne jenom ke mně, ale ke všem dětem z krajů.
Když procházím uličkou, kterou mi dav vytvořil uvidím vedle sebe Katniss, je zhroucená v náručí nějakého kluka v jejích očích vidím překvapenost a nenávist. Kdo by takhle nereagoval? Měla jsem v osudí jeden lísteček, jeden z tisíců. Katniss se na mě upřeně dívá, vypadá to, jako kdyby nad něčím uvažovala.  
Najednou se probouzí. 

"Prim!" křičí z plných plic zoufale.

"Prim!" slyším za sebou znova za sebou.
Když stoupám na první schod vedoucí na pódium, podívám se na ní. Dere se přes mírotvůrce za mnou a okamžitě mě odstrukuje za sebe. 

"Hlásím se jako dobrovolnice!"  volá zajíkavě směrem k Effie. 
Na pódiu propuká zmatek. Nikdo neví co má dělat. V některých krajích je to normální, že se hlásí děti dobrovolně, ale u nás ne.

"Výtečně!" jásá Effie nadšeně.

"Mám ale dojem, že nejprve musíme představit vítěze sklizně, pak se teprve zeptáme, jestli se nenajde nějaký dobrovolník, a nakonec... ehm...," její hlas se nejistě vytrácí.

"Co na tom záleží?" říká starosta a dívá se na Katniss.
Katniss, moje hodná starší sestra se za mě přihlásila do Hunger games.
Minutku, Katniss se za mě přihlásila do Hunger games?! Ani si to neuvědomuju a najednou se jí držím a nechci ji pustit.

"Ne Katniss! Ty tam nesmíš jít!" křičím z plných plic naléhavě.
Já ji potřebuju. Začínám brečet. Nesmí nikam jet, nikdo nesmí do arény. Prostě ne! Není to fér, prosím ne.
"Pusť mě, Prim," odbývá mě naštvaně. Propukám naprostému záchvatu pláči.
"Pusť!"
Najednou mě někdo chytne a odtahuje mě pryč. Gale. Zvedá mě ze země a odnáší pryč. Chci na něho začít řvát, ať mě pustí a vypadne. Snažím se začít do něho mlátit, ale na nic se nezmůžu kromě breku.
Gale něco říká Katniss, ale přes svůj brek a vzlyky nic neslyším, jenom slovo Katrys na konci. On neví jak se jmenuje, nebo už jsem úplně mimo. A proč to teď řeším?!
Mezitím už je Katniss na pódiu a kamenným pohledem se dívá nepřítomně před sebe.
"Bravo!" vykřikuje Effie nadšeně.

"To je pravý duch her!"
Je vpořádku? Jako že fakt? Nikdy nepochopím Kapitol.

"Jak se jmenuješ?" ptá se Effie nadšeně.
Že se ptá. Katniss zná každý.

"Katniss Everdeen" odpovídá těžce.

"Vsadím se, že to byla tvoje sestra. Nechceš, aby ti sebrala veškerou slávu, co?" trylkuje Effie vesele. Ano je to moje sestra, ale co má pořád s tou slávou? Proč jsou všichni Kapitolané takoví?! Katniss mě má prostě jenom ráda!

"No tak, všichni! Velký potlesk našemu nejnovějšímu splátci!"  pokračuje naléhavě, ale stále šťastně. Nikdo netleská, čemu taky? Zdá se mi, že se kolem mě zvedají ruce, proč? Utírám si slzy z očí. Všechny levé ruce se třemi nataženými třemi prsty lidí v publiku se zvedají, co to znamená? Jsem jediná, kdo to neví?

Haymich vstupuje na scénu. Dusím se brekem, přes slzy nic nevidím, je mi na zvracení. Ať nemluví, prosím jen to ne. Situaci kolem sebe nezvládám a hroutím se.

"Podívejte se na ni. Jen se podívejte!" huláká Haymitch na celé kolo a objímá Katniss rukou ramena. Tak ten je na mol. Probuď se! díváme se na ní už deset minut! Chci se proti němu rozběhnout a umlčet ho. Tyhle žvásty nejdou dál poslouchat. 

"Líbí se mi!" tak to je super co k tomu řekneš dál?

"Má plno..." chvíli přemýšlí. No čeho? Stále zůstávám připoutána v Galově náručí. 

"Kuráže?" aha, věta století. 

"Víc než vy!" pouští Katniss, a jde od ní dál. 

"Víc než vy!" opakuje znovu a ukazuje do kamery, jako by to chtěl vzkázat prezidentu Snowovi a celému Kapitolu. Stále se přibližuje ke hraně jeviště. A když se nadechuje aby něco dalšího pronesl,  padá z jeviště před děti, a zůstává ležet. 

To mě vrací do reality a znova začínám brečet a kopat kolem sebe. Vybrali mě do Hunger games, má sestra se za mě přihlásila jako dobrovolnice. Chci řvát a nenávidět všechny kolem sebe.

"Peeta Mellark." ozve se najednou z pódia. Aha tak to jsem byla asi mimo trochu déle, kde je vlastně Haymich? Je to vlastně jedno.... Peeta Mellark, další splátce! to mi něco říká....jasně, pekař, hezký blonďák, krásné dorty na které se vždycky s Katniss díváme, jo a často se na mě usmívá. Ne, prosím, že ho nevybrali. Ale vlastně, hlavně že nevybrali Gala.

Peeta mezitím vstupuje na jeviště. Effie se ptá po dobrovolnících, ale nikdo se nehlásí. Možná by se dalo říct, že mám štěstí, ale mám ho jenom o trochu více než Peeta.Mám totiž o dost odvážnější sestru, než on bratra.  Za chvíli starosta dočítá svou řeč a Katniss s Peetou si podávájí ruce. Musím přestat brečet. Katniss vyhraje, chci tomu věřit a kdyby se jí to nepovedlo, tak si jí budou všichni dost jasně pamatovat. 

Tak konečně nová kapitola. Díky za komenty u té předchozí, původně jsem ani nečekala, že si tohohle příběhu někdo všimne. Takže díky 

Primrose EverdeenKde žijí příběhy. Začni objevovat