Primrose Everdeen

4.

Probouzím v posteli od matky, asi jsem měla zlý sen,  přesunula se k ní a ani si to nepamatuju. U nohou mi leží Pryskyřník, jako vždycky už je dávno vzhůru a pozoruje mě. Vcházím do kuchyně, kde už mamka chystá snídani. 

"Dobré ráno," zdraví mě okamžitě a pokládá mi snídani na stůl. Obě si sedáme ke stolu a já se pouštím do jídla. Pomalu přežvykuju. Jsem zvědavá co budeme dneska dělat, určitě se budeme večer dívat na přehlídku splátců, ale co předtím?

"Až pojíš, půjdeme nazbírat nějaké bylinky, ze kterých vyrobíme léky." říká rozhodně mamka.  

"Dobře" odpovídám ji. Takže je rozhodnuto o programu dne. Vypadá to, že tentokrát je pevně rozhodnutá se o mě postarat. Když dojídám jdu se obléct do kalhot a trika. Po chvíli vyrážíme. Cestou k Louce je ticho, ale já to tak nechci, nechci abysme kvůli Kapitolu zůstaly na bodě mrazu.

"Mami....co myslíš, jakého bude mít Katniss vyzážistu?" ptám se ji.

"Doufám, že ne takového který ji obleče do hornického úboru". Tomu se musím zasmát, každý rok jsou naši splátci oblečeni jako horníci, Katniss s Peetou by měli velké štěstí, kdyby takhle nedopadli. Než dojdeme bavíme se o tom jak budou ti dva na přehlídce vypadat. Nakonec usuzujeme, že budou navlečeni v hornickém úboru a baterka na přilbě bude svítit  do všech stran. 

U Louky se domlouáme na bylinách, které musíme natrhat a rozcházíme se. Při hledání si pobrukuju písničku, kterou nás kdysi naučil táta, jmenuje se Hanging tree, ale kdykoli se ke mně máma přiblíží přestávám. Když jsme si totiž s Katniss tu písničku zpívaly naposledy, tak se mamka naštvala na tátu a ten nám pak poradil, abychom ji před mámou nezpívaly. Teď jsem si na ni vzpomněla a jsem za to ráda. 

Když mám hotovo, jdu za mámou. 

"Hmm, jsi dobrá, já všechny nenašla. Nevíš odkud Katniss nosila hlízy Šípatky? Takové to co chutnalo jako brambory". Samozdřejmě že to vím, Katniss mi vyprávěla o tom jak je našla poprvé, ale nechci ji to říct, našla je totiž v lese, u tůňky, která je od plotu docela daleko. A já úpně nesnáším les, Katniss už se snažila naučit mě lovit, ale marně.

 "No mami, víš...ona je našla docela hluboko v lese" dostala jsem ze sebe na konec.

"Aha, tak musíme jít do lesa, to zvládnem Prim"  

"A ty už jsi někdy byla v lese, já asi dvakrát s Katniss"

"Ano, tvůj otec mě tam často brával". Tak to vypadá, že nemá cenu se s ní hádat. Takže se vydáváme směrem k plotu, který odděluje náš kraj od lesu.

Najednou stojíme před plotem, mamka se okamžitě přesouvá směrem k díře v plotu. Chvíli posloucháme, jestli je plot pod proudem. Po chvilce zjišťujeme že není. Prolézám dírou v plotu jako  první a potom rukama díru trochu roztahuju, aby se do ní vešla i máma. Chvíli jdeme po docela vyšlapané cestičce, když mě do očí  krátce udeří odlesk světla. Zastavím a rozhlédnu se kolem sebe, zase. Jdu směrem od kuď záblesk přišel. Vedle mě stojí dutý strom, chvíli si ho nechápavě prohlížím. A vtom si všímám loveckého nože. Ale co tady dělá?

"Prim, Prim!!!!" slyším z dálky matku. 

"Tady jsem!" řvu na ni hlasitě, aby se uklidnila a přišla sem. Nůž? Proč by ho tady někdo nechával?  Jen tak na ozdobu, asi ne. Najednou slyším šustění listů a z křoví vybíhá mamka. Hned se ke mně vrhá a objímá mě. 

"Promiň broučku, jen jsem byla strašně zabraná do hledání kytek a najednou jsem si všimla, že už nejdeš za mnou." dostává ze sebe rychle a ještě pevněji mě objímá. 

"Spíš já promiň, ale podívej, co jsem našla." říkám a ukazuji na nůž. 

"Cože? Vlastně ano. Cestou sem se mi zdálo že jsem v jiném stromě viděla taky nějakou zbraň. Myslím, že patří Katniss a Galovi,".  Tahle odpověď  by dávala smysl. Lovení v lese je zakázané, takže by bylo dobré zbraně někam ukrýt.

"Mohly bychom si je půjčit. Já vím, že s něma neumíme zacházet, ale i tak by nám aspoň trochu pomohly." pokračuje.  Zbraně a my?? Ne to vážně není dobrý nápad.

"Ne mami! Já nechci," nevím co k tomu dál říct abych ji přesvědčila, nebo vlastně vím.

"a co Gale? Když půjde lovit aby uživil svoji rodinu a nebude mít čím." dokončuji svou přednášku. Vypadá to, že nad tím přemýšlí.

"Tak dobře," odpovídá nakonec a já v duchu skáču radostí. Teď, když jsme si to vyjasnily, můžeme jít dál a tím pádem z tohohle lesa co nejdříve odejít. Jdeme a tentokrát přemýšlíme o tom jaká bude aréna, doufáme že les, jelikož tam Katniss fdokáže přežít, ale kdo ví. 

Panebože! Jezírko, hned před námi! Jo! Katniss říkala že šípatky našla v jezírku. Všímám si jak se na mě mamka nechápavě dívá. 

"Mami! Katniss říkala že šípatky našla v jezírku!". Vtom se jí na tváří vyloudí úsměv. Já okamžitě zabořuju ruce do bahna a ano nacházím v něm šípatky.

"No vidíš, našla jsi Katniss" říká a směje se.

"Katniss? Proč si myslíš, že jsem našla Katniss?" ptám se jí nechápavě.

"Starý název pro tuhle rostlinku je Katniss, chápeš? Ona je šípatka a ty prvosenka." odpovídá mi s úsměvem. Usměju se na ni zpátky a pokračuju ve sbírání. Tenhle skvělý okamžik najednou přeruší tiché vrčení. Matka jde pomalu ke mně, otočím se a vidím je. Divocí psi.

Konečně další kapitola, teď už se budu snažit kapitoly přidávat častěji. Jinak díky za votes, a přečtení.