Zákon silnějšího

4.kapitola

Stála jsem u okna v Lokiho ložnici a koukala ven. Krásně tam sněžilo. Z nebe se snášely obrovské bílé vločky a padaly dolů, do ulic New Yorku. Dneska jsem to byla já, kdo z nás dvou byl první vzhůru, a i když jsem se ho snažila nevzbudit, když jsem šla sem, tak se mi to povedlo. Nevím, jestli to bylo neexistujícím poutem nebo osamělostí, ale cítila jsem se lépe, když jsem byla v Lokiho přítomnosti. Tony byl pořád někde v tahu, Pepper vedla jeho firmu a posledních několik dní jsem byla sama s Lokim a tak nějak si na to zvykla. Rozhodně lepší, než vyžírat Starkovy zásoby vodky a džusu sama v obýváku, to mě bavilo první dva dni tohoto nic nedělání.

„Slečno Allasso, pan Stark si žádá vaší přítomnosti při snídani," ozval se Jarvis do ticha.

„Řekni mu, že čekám, až se Loki osprchuje, pak přijdeme oba," řekla jsem zamyšleně a dál pozorovala zatažené nebe a sníh. Skutečně se mi stýskalo po životě u mě doma. Byla jsem zvyklá být sama, ale aspoň pár krát do týdne jsem zašla za bábou s dědou, bydlících přes ulici. Nikdo vám nedokáže nahradit vaši rodinu, ať už se snaží sebelíp. Ne, když tu rodinu máte a jste na ní zvyklí.

Loki vyšel z koupelny v černé tunice a zelených kalhotách asi z vlny. Kde bere tohle oblečení, když nemá magii, je pro mě záhadou. Říkám, nějaké eso v rukávu mít musí.

„Tony nás chce na snídani, slíbila jsem, že jakmile skončíš s ranní hygienou, tak se tam ukážeme," promluvila jsem. Stoupl si za mě a přese mě se díval ven. Asi cítil, že se mnou není všechno v pohodě.

„Jdem?" otočila jsem se na něj a podívala se do těch jeho nádherných zelených očí, které mě sledovali, jako sleduje dravec kořist.

„Jistě," odpověděl mi a já ho obešla, míříc ke dveřím.

„Nemám na ty tvoje psychologické hry s pohledy náladu, Loki, tak toho nech."

„To je dost, že jste tady," přivítal nás Tony s toastem v puse, „už jsem se chtěl podívat, jestli je vše v pořádku."

Loki to nekomentoval a já si kousavé poznámky nechala pro sebe.

„Ale copak, někdo tady vstal špatnou nohou z postele?"

„Nemyslím, že by bylo vhodné ji provokovat," ozval se Loki, když zahlédl mé zkřivení úst.

Sedla jsem si za bar a vzala z talíře toast. Stark chtěl protestovat, ale myslím, že můj pohled mluvil za vše.

„No, každopádně jsem vás sem chtěl zavolat kvůli tomu, že vím, že na vás teď poslední dva týdny nemám vůbec čas a vy dva spolu trávíte podstatnou část toho času. Proto jsem se rozhodl, že vás vezmu na vánoční nákupy. Teda Pepper s Happym."

„Nepamatuji se, že by mi Fury dovolil si vzít s sebou peníze," promluvila jsem s plnou pusou Tonyho toastu.

„No on to byl nápad Pepper. Fury o tom zatím neví. A peníze nejsou problém, kdo si myslíš, že jsem?" postavil se do pozoru Tony a já se pousmála.

„Nechci být nikomu nijak na obtíž. Ať fyzicky nebo finančně."

„Taková skromnost! Za to si zasloužíš moji zlatou kreditku," mrkl na mě Tony.

„Fajn, kdy vyrážíme?"

„Třeba hned."

„A mě se na názor nikdo nezeptá?" ozval se Loki a já si až nyní uvědomila, že je v kuchyni s námi.

„Ne," promluvili jsme najednou s Tonym a já vyprskla smíchy. Tolik k mé trucovité náladě.

Vánoční nakupování s Pepper, Happym jako řidičem a Tonym jako průvodcem, je moje nová noční můra. A to jsme teprve v druhém obchoďáku v pořadí. Tony se zastavil v prodejně s obleky, zatímco já dotáhla Lokiho v převlečení, aby ho nikdo nepoznal, do knihkupectví. Konečně obchod, který se mi líbil. Lokimu zřejmě také, zakotvil se mnou v oddělení fantasy a četl si přebaly jednotlivých knih. Aspoň vím, co mu koupit k Vánocům, nějakou tlustou zajímavou bichli. Zamířila jsem do oddělení s mýty a báji a skutečně hezkou knihu našla. Byl tam výběr těch nejlepších mýtů z celého světa. Doufám, že je tam něco zajímavého i o Lokim. Ráda nakupuji dárky, které si pak můžu půjčit.