Zákon silnějšího

2.kapitola

Několik dní po příchodu do New Yorku jsem ležela na pohovce u Lokiho v pokoji a střídavě se dívala do monitoru notebooku a na Lokiho, který seděl v pohovce naproti. Četl si nějakou knihu, kterou ani nevím, kde našel. Došli jsme k jakémusi příměří mezi námi, takže dny plynuly bez toho, aniž bychom se hádali.

Venku se začalo rapidně stmívat, a dokonce se zablesklo.

„Čekáme v blízké době tvého bráchu?" zeptala jsem se Lokiho, který se odtrhl od knihy, aby se mohl kouknout z okna.

„Je to možné," odvětil a vstal, „myslím, že bude nejlepší se jít podívat."

S povzdechnutím jsem zavřela notebook a vstala. Vyjeli jsme výtahem do obýváku, jak jsem místnosti s terasou začala říkat a venku bylo už hezky tmavo, bouřka na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Přemýšlela jsem, jestli Thor přiletí sám od sebe nebo bifrostem, docela by mě zajímali ty vypálené ornamenty, co po něm zůstávali na zemi. Aspoň by měl Tony dekoraci na terase.

Výsledek mých teorií na sebe dlouho nedal čekat, z nebe na terase přistál Thor s vlajícím pláštěm.

„Jarvisi, řekni Tonymu, že máme návštěvu a bylo by vhodné, aby sem přišel," přešla jsem opatrně ke dveřím na terasu, přece jen, nejsem na tu výšku zvyklá a myslím, že si ani v brzké době nezvyknu.

Thor se rozhlédl a obdařil mě obrovským úsměvem.

„Lady Allassa! Doufám, že tě můj bratr moc nezatěžuje!" skončila jsem v obrovském objetí na hrudním plátu.

„Nejsem tvůj bratr," ozvalo se za námi a Thor mě pustil.

„Bratře, rád tě vidím, mám tě pozdravovat od matky. Nyní si ale musíme pospíšit, máme toho hodně zvládnout," Thor jako by si Lokiho uštěpačného tónu nevšiml.

„Jak máte hodně zvládnout?" Tony vešel do místnosti a kývl na Thora.

„Musím je vzít do Asgardu, na svázání."

„Tak božské bondage říkáš," uchechtl se Tony.

„Nerozumím tomu, cos právě teď řekl. Fury o tom ale ví a povolil to," hájil se Thor.

„Svázání?" podívala jsem se na boha neplechy za sebou a čekala na vysvětlení. Namísto toho jsem dostala výbuch vzteku.

„Já se s ní vázat nebudu, kdo to kdy viděl, abych byl svázaný se smrtelnicí! Odin se musel zbláznit, když něco takového navrhl!"

„Můžeš si za to sám, je to součást tvého trestu, Loki. Otec to nařídil a ty se s tím smíříš. Stejně jako ses smířil s vyhnanstvím na Midgard," domlouval mu Thor.

„Není to můj otec a nesmířil jsem se s tím a nesmířím se ani s tím, abych byl připoutaný k tomu směšnému stvoření," ukázal černovlasý bůh na mě.

„Směšné stvoření?" podívala jsem se s podivem na Tonyho, který se popod vousy uchichtával, „mě to přišlo jako urážky a né jako vtip."

„Přátelé, musíme vyrazit," otevřel dveře na terasu Thor a já polkla.

„No, tak vzhůru na Asgard." Postavila jsem se vedle Thora, který mě chytil za rameno, Loki si stoupl vedle mě a já nervózně koukala na Starka, který nás sledoval z bezpečí domu.

„Heimdalle!" zakřičel Thor do nebe a během pár vteřin se můj svět změnil v jednu barevnou šmouhu.

Před pádem na zem mě zachytili pevné ruce a já měla co dělat, abych svému zachránci nepozvracela boty.