Zákon silnějšího

16. kapitola

Probudila jsem se do tepla. Než jsem otevřela oči, začala jsem vnímat vše kolem sebe. Pod hlavou jsem měla něco tvrdšího než polštář a kolem ramen něco omotané. Otevřela jsem tedy oči a setkala se s Lokiho krkem. Byla jsem k němu přitulená, on ležel na zádech a já z části na něm. Hlavu jsem měla položenou na jeho rameni, ruku na jeho hrudi a nohu přehozenou přes jeho. Přikrývka nás přikrývala od mých ramen dolů. Věděla jsem, že jsem tulič, ale že až takový ... Z myšlenek mě vytrhl sám černovlasý bůh, který otočil hlavou, a já zjistila, že je po celou dobu mého pozorování vzhůru.

„Vidíš něco, co se ti líbí?"

„Spíše se divím, že jsi mě neproklel do šestého kolena," odtáhla jsem se od něj a posadila se. Do oken svítilo sluníčko a zalévalo celý pokoj.

„Ještě pořád tě drží ta moje malá lekce?" protáhl se a já vstala.

„Malá lekce? Loki, málem jsi mě zabil."

„A ty mi za to ochotně vlezeš do postele," hodil po mně tím svým křivým úsměvem.

„Koukám, že se chceš hned z rána hádat. Raději se půjdu zkulturnit k sobě dřív, než tě něčím praštím," zavřela jsem za sebou dveře na chodbu a ocitla se přímo před Tonym, který chtěl zrovna zaklepat.

„Ty! A já. Za pět minut v kuchyni," řekl vážně a odešel. To mě asi někdo navrchu hodně nemá rád, takhle po ránu.

Do kuchyně jsem vešla se zívnutím a pohled na hodiny mě ubezpečil, že jsou skoro dvě odpoledne. Tony zrovna tahal z ledničky nějaké hotové jídlo.

„Chtěl jsi se mnou mluvit?" posadila jsem se za bar. Otočil se a zamířil na mě vidličkou.

„Jarvis mě hned po mém probuzení upozornil, že nejsi ve svém pokoji. Podle náramků jsem tě našel hned vedle, u Lokiho. Nechceš mi k tomu něco říct?" otočil na mě obrazovku od notebooku, kde se pro změnu ke mně tulí Loki ve lžičkové pozici. Teď nevím, jestli by nebylo lepší se probudit takhle.

„Ty máš v pokojích kamery?" zhrozila jsem se.

„Nezamlouvej to. Co je mezi tebou a Lokim? Uvědomuješ si, že je to válečný zločinec, mistr lží a tak dále? Jak s ním můžeš být po tom všem, co ti udělal v jednom pokoji sama, co hůř, v jedné posteli?"

„Ty mě skutečně vyslýcháš? Tohle nedělá ani můj otec."

„Allasso!" cinkla mikrovlnka a on z ní vytáhl misku s rýží a dal zahřát maso.

„Dobře, dobře. Prostě po tom, jak jsme došli z baru, jsem nemohla spát, skončila jsem u Lokiho v pokoji a nějakou dobu jsme si povídali. Jelikož jsem nechtěla být sama, tak mi nabídl, abych zůstala u něj. Pokud si projedeš celý záznam, tak se mezi námi nic nestalo. Prostě takové přespání u kamaráda."

„Kamaráda?" významně pozvedl obočí.

„Tony, podívej se, ještě, než jste mě hodili do ringu s Lokim, já toho filmového zbožňovala. Co ode mě čekáš?!"

„Soudnost? Minimálně dva krát tě málem nechal zabít a ty? Ty si ještě přilezeš pro nášup!"

Projela jsem si rukou po obličeji a unaveně se na něho podívala.

„Tony, já sama nevím, proč na něj reaguji tak, jak reaguji. Dokážu se na něj zlobit, fakt dokážu. Ale pak to pomine a já jsem k němu přitahována jak můra ke světlu."

„Asi ti nemusím vykládat, jak ty můry končí, že?"

„Možná je to něčím mezi námi, říkej si tomu, jak chceš, pouto, proroctví, osud..."