Tentokrát bych chtěl zvlášť poděkovat Gweilin,Kik155,LoVeR12569, adommygraf33 a PerrosCZ za dlouhodobou podporu. Opravdu vám moc děkuji. :)
Děkuji samozřejmě i všem ostatním. Jste pro mě všichni vším. ♡Zpěv ptáků. Šumění stromů.
Má na kahánku. Měl jít radši domů.
Vše se zdá být normální. Sluníčko hřeje.
Ale je to paromální. Matka nečeše je.
Vše je tiché. Ale náhle, zaprasknutí větvičky.
Je to liché. Snad se vrátíš domů celičký.
A za stromem náhle velká mohutná postava. Ne člověka.
Zvedá se a rychle vstává. Měl by tak činit. Viděl totiž oči vlka.
Utekl a vlk je spokojen.
Zavřel oči a již ničím nerušen,
jde a krouží po lese.
Ty jeho oči zlověstné!
Černé oči. Kolem zelené.
Jako jemně trávou zasažené.
A ty nohy! Mohutné a zašeděné.
Jako mokré prádlo pověšené.
Spousty barev má tento král.
Je bílý, šedivý i trošku černý.
Co bych za takový kožich dal!
Ale co by si počaly děti ženy!
Krásné oči. A dlouhé uši.
Majestátné a nehluché.
Kdybych tu měl svoji kuši!
Ale ne. Byla by škoda srdce vlka zasažené.
A ten krok. Tichý až hrozivý.
Jako slunce teplé podzimní.
Nos má černý. Výborný čich!
Princ to není. Je jak ženich.
A když zuby vycení
projíždí mnou hrůza.
Jsem opravdu celý zpocený.
A to nejsem lůza!
Tesáky má bílé.
Jako římské míle.
Velké drápy. Schované.
Žádní chapi, meče kované.
A v zadu ocas. Velký a majestátný.
Žádný podraz! Jak u nás dráty.
Působí dokonale. Jde z něho strach.
Děti nedbalé! Je silnější, než vrah.
Tiché zavrčení, varuje mě.
Všiml si mě!
A jejda! Vlasy zpocené.
Snad nejde po mě!
Utíkám pryč. Vybíhám z lesa.
Bojím se teď klesat.
Až doma uvědomím si,
že mě jen varoval.
A nervy mi drancoval.
Kdyby totiž chtěl,
už bych tu nebyl.
Byl bych teď v něm
a mléko bych nepil.
ČTEŠ
Básně
PoetryTato série básní bude začátek mých příběhů. Básně jsou různé, společně se vydáme ke zvířatům, ale i do hlubin země: do metra. Společně budeme řešit záhady života a smrti. Společně zde vyhledáme básně legrační i smutné a hluboké. Doufám, že se vám b...