Básně

Měsíc

Ahoj všichni! Vítejte u nové části. Omlouvám se, že celkem dlouho nebyla žádná básnička, ale jsem nemocen a není to úplně dobré. :(

Mám ale pro vás za odměnu již publikované nové dva díly Dark life a díl Na život a na smrt, takže doufám, že si je přečtete.

Touto básní jsem se inspiroval na dovolené u moře, kde byl nádherný úplněk. Udělal jsem pár fotek a jednu z nich máte na úvodním obrázku k této básni. Omlouvám se, pokud je fotka obrácená, ale neměla by. Doufám, že se vám báseň bude líbit a že někdy překleneme 1K votes!

Raduji se asi brzo, já vím, ale nemůžu se na to dočkat. Proto se snažím vydávat co nejčastěji, ale škola a deset kroužků mi v tom malinko brání.

Užijte si báseň! :)

Obrys na nebi. Někdy až nenápadný.

Vypadá nevinně a přitom je pádný.

Tmavý obrys většinou vidět jen v noci.

Na ten předmět vyjí i vlci.

Vypadá bledě, nemocně.

Ale nepotřebuje ruce pomocné.

Jen obrovský kus kamene.

Vždyť ani nejsou barevné.

Svou silou však

dokáže všechno odehnat.

Svou silou přitahuje moře.

Vždyť mu je vlastně dobře!

Je v pokoji a míru gravitace země.

jeho části byly vždycky pevné.

Je to vlastně jen kámen.

Ale neuvědomujeme si, že může být amen!

Jeho síla je obrovská, převeliká!

My neslyšíme, jak nám říká:

"Buďte rádi, že mě máte.

Objevili jste záhady mé zlaté.

Díky mě máte blíž do vesmíru.

Já chci s vámi žít v míru!"

Moc vás prosím, aby jste mě do komentářů psali nové nápady na názvy básní. Moje slovní zásoba je omezená a prosím vás o pomoc.

Děkuji vám.