Když stíny odcházejí

37 4 2
                                    

Je tu další báseň!

Doufám, že se vám bude líbit!!

Užijte si naplno ještě ty tři týdny prázdnin! :)


Jednou takhle zvečera, když hlučným městem vracel jsem se,

spatřil jsem stín osoby válející se ve stínu lavičky.

Nevšímal jsem si jí, prchal jsem dál.

Za starostmi moderního světa, internet je král.


Zvedl jsem oči od země, když chytila mě drsná ruka.

Já pohlédl jsem na něj a spatřil jsem jeho životní muka.


Ze starostí práce, peněz bydlení

mě vytrhlo teď spasení.


Poprvé za můj dlouhý život mě oslovil chudý.

Tedy, nemluvil. Jen mě držel a díval se mně do očí.


Ty oči mě vrátily do reality.

Ze světa problémů jsem opět přistál nohama na zemi.

Uvědomil jsem si, že veškeré mé dny života byly zneužity

a já jsem se přátelil s falešnými tvářemi.


Vtiskl jsem mu do ruky stovku a vydal se pryč.

Hned vzpomněl jsem si na rodinu a synův chátrající míč.


Usmál jsem se.

Když jsem šel ulicemi, už jsem se nedíval do země.


BásněKde žijí příběhy. Začni objevovat