Zdravím všechny a vítám vás u nové básničky. Moc vám děkuji za vaši podporu u Dark life.
K této básni jsem dostal námět v pondělí, když byly nad Kuřimi krásné mraky. Užijte si ji. :-)
Hukot oblak naplnil ovzduší.
Co ony dokáží, člověk netuší.
Obrovské kupy bílé barvy.
Že je neznáte? Vždyť tu jsou s námi.
Valý oblohou, rychlý jak rychlovlaky.
Utíkají tam, a pak zase zpátky.
Masy běla hučí v atmosféře.
Neboj se. A otevři jí dveře.
Jak načechraná cukrová vata.
Jak hodný a ochotný táta.
Dokážou vytvořit krásné útvary
a nedají šetřit na barvy.
Jak obrovské obrazce plují.
Prosvícení dnem.
A nutí každého podívat se ven.
Teď zakryly slunce, i celou oblohu.
A já bych chtěl vyzpívat tu krásu Bohu.
Jak houfy ovcí utíkají na hoře.
Tam je slon! A tam hrad! Ten připomíná tchoře.
Rychlý jako blesky.
Budou tu pořád.
S němi je hezky.
Umí den dohrát.
ČTEŠ
Básně
PoetryTato série básní bude začátek mých příběhů. Básně jsou různé, společně se vydáme ke zvířatům, ale i do hlubin země: do metra. Společně budeme řešit záhady života a smrti. Společně zde vyhledáme básně legrační i smutné a hluboké. Doufám, že se vám b...
