Mine✔️

6

Jason

,,Proboha Everly už buď zticha doprdele! Celou noc tady brečíš a křičíš!" Zařval jsem a vletěl ji do pokoje.

,,Mám pocit jako kdyby mi ta noha měla upadnout" zavzlykala a já protočil očima. ,,Neblbni" zavrčel jsem a chtěl odejít, ale ona mě zastavila. ,,Je normální, že to místo mi má takhle pálit a neskutečně bolet?" Zašeptala a zase začala nahlas brečet.

,,Jasně, že to nějakou dobu bude bolet, ale ty to doprdele přeháníš" zavrčel jsem. ,,Ukaž mi to" řekl jsem a přišel k ní. Zvedl jsem ji nohu a ona začala řvát.

,,Co sis s tím kurva udělala?" Vyhrkl jsem. ,,Já jsem nic neudělala" zavzlykala. ,,Máš to totálně krvavý, nateklý a možná i hnis v tom je? Co sis s tím udělala a řekni pravdu!" ,,Proč bych s tím doprdele něco dělala? Přece si nebudu sama pořizovat takovouhle bolest!" Zařvala a schovala si hlavu do dlaní.

Povzdechl jsem si a vytáhl si mobil z kapsy a začal volat Fredovi. ,,Doprdele Jasone jsou čtyři ráno" zavrčel. ,,Everly má nějak divnou tu ránu. Řve tady bolestí a má to fakt nějaký divný a to není normální" řekl jsem. ,,A co po mně jako chceš?" ,,Aby jsi se na to přijel podívat. Ty tomu rozumíš víc než já" ,,No jo, stejně už neusnu. Zkus ji dát nějaké prášky na bolest. Brečí docela hodně" řekl a já kývl a típl to.

Everly se celá kroutila v posteli a naříkala. Odešel jsem dolů do kuchyně a tam jsem vzal prášek na bolest. Do druhé ruky jsem vzal skleničku s vodou a šel jsem zpátky nahoru.

,,Na, třeba ti to trochu pomůže" podal jsem ji vodu a prášek a ona si to s rozklepanýma rukama ode mě vzala. ,,Proč jsi to udělal?" Vydechla. ,,Co?" Protočil jsem očima. ,,Proč jsi mě postřelil?" ,,Protože jsi utekla Everly a ty víš, že to nemáš kurva dělat. Máš štěstí, že tě to tak bolí jinak bych ti udělal ještě něco víc" zavrčel jsem a sedl si do křesla.

,,Nebreč proboha" zamumlal jsem a promnul si obličej. Naštěstí Fredo tu byl za chvíli a rovnou se rozešel k posteli.

,,Pomalu se přetoč" řekl ji a pomohl se ji přetočit na břicho. ,,Tyvole Jasone tohle sakra není normální" řekl s pohledem na tu ránu.

,,Kde jsi ji postřelil? Na normální silnici? Nebyl tam náhodou štěrk?" ,,Asi jo, já nevím proboha" ,,Jestli tam byl štěrk a dostal se ji do toho tak s tím nic neudělám, bude muset k našemu doktorovi. Je jasný, že tam má obrovskou infekci a já neumím se toho zbavit" řekl a já si povzdechl.

,,To mi ještě scházelo tohle" zamumlal jsem. ,,Můžeš si za to sám. Měl jsi ji klidně nechat utéct" zavrčel. ,,Jasně a šel bych sedět že jo? Díky kámo" řekl jsem naštvaně. ,,Prosím pusť mě a já nepůjdu na policii. Neřeknu nikomu, že jsi mě unesl. Řeknu třeba, že jsem odjela někam pryč s kamarádkou. Prosím pusť mě a nikdo se nikdy nedozví, že jsi si mě koupil" zašeptala Everly.

,,Ani náhodou Everly. Kdy konečně pochopíš, že se ode mě nikdy nedostaneš?" Silně jsem ji chytil za bradu. ,,Zapamatuj si to kurva" zavrčel jsem. ,,To bolí" zakňučela. ,,Proboha nech ji. Vždyť ji zlomíš čelist!" Zařval Fredo a odstrčil mě.

,,Klidně ji tam odvezu sám" protočil očima. ,,Já pojedu taky" řekl jsem a vzal jsem ji do náruče. ,,Ty mu zavolej" řekl jsem Fredovi a on přikývl.

Rozešel jsem se dolů do garáže a položil ji na zadní sedačky. ,,Jestli se pokusíš otevřít dveře a vyskočit a jestli to přežiješ tak tě budu mučit do konce tvého života" zavrčel jsem ji blízko u obličeje a ona pomalu přikývla. ,,O nic se nepokusím" zašeptala.

Za chvíli si nasedl i Fredo a já se rozjel. ,,Jedeme k němu domů" řekl mi a já si povzdechl a zabočil. Nechce se mi k tomu baráku.

,,Everly?" Zvedl jsem obočí když jsem se na ní letmo podíval na semaforu. Měla zavřené oči. ,,Everly!" Vyhrkl jsem a Fredo se k ní nahnul a poplácal ji po tváři. ,,Je v bezvědomí, perfektní. Jestli se ji infekce rozlezla po těle tak umře" zavrčel. ,,Doprdele!" Zařval jsem a šlápl na plyn.