Mine✔️

28

Jason

Probudil jsem se na hroznou bolest. ,,Kurva" zavrčel jsem a začal máchat rukou kolem sebe, abych toho člověka od sebe odstrčil. Někdo na mě sahal a hrozně to bolelo.

,,Jasone v klidu, to jsem já Louis" řekl. ,,Louisi?" Zamumlal jsem. ,,Jo, už jsi v pohodě. Jedeme do mé ordinace. Vím, že tě všechno bolí, máš v těle hromadu kulek, ale snaž se zůstat při vědomí prosím" řekl. ,,Hmm to asi nepůjde" šeptl jsem a bolestně se zatvářil. ,,Cítím se hrozně slabý" ,,Jasone, musíš..." už jsem nic víc neslyšel a spadl znova do bezvědomí.

O dva týdny později

Everly

Jsem už čtrnáct dní zavřená v nějakém novém domě, kteří si rodiče koupili někde ve Winnipegu. Je to pořád město v Kanadě, ale nemohli se vrátit zpátky do Ottawy, kde jsme bydleli, protože jsem pro všechny mrtvá.

A za dva dny mám svatbu. Svého manžela jsem ani jednou neviděla. Vůbec nevím, jak vypadá. Jsem z toho úplně zoufalá. Budu něčí manželka a ne dobrovolně. A hlavně pořád myslím na Jasona, který mi tak hrozně chybí. Myslím si, že je opravdu mrtvý. Rodiče se mnou nemluví, nebo spíš já s nimi, ale když mají šanci se mnou mluvit tak do mě cpou, jak je mrtvý. Jsou to tak nechutní lidi. I když jsem mamce několikrát říkala, jak mi to může udělat, že mě chce provdat. Ale prý to slíbila a jsem v tomhle mafiánském světě a to je prý normální. Je hrozně teď taková odtažitá. Jako by mě vůbec neměla ráda. Ale já ji už taky nemám ráda. Chtěla bych být u Jasona a chtěla bych cítit jeho objetí. Ale to už se asi nikdy nestane.

Jsem také zavřená v nějakém pokoji, kde mám jenom postel. Ani televize tu není. Okno má mříže a koupelna je zavřená od té doby, co jsem se snažila ve vaně utopit. Jsem na sebe tak naštvaná, že jsem to nezvládla. Stačila určitě ještě minuta a zvládla bych to. Ale máma asi něco vycítila a musela mě zkontrolovat. Takže teď každý večer když se jdu umýt tak je tam se mnou. Se cítím stejně jako když jsem byla u Jasona první dny.

Teď sedím na zemi a přemýšlím, co udělat jak se dostat z tohoto světa. Dívala jsem se na postel a na ten dřevěný rám. Hmm, kdybych nějak ulomila to dřevo a bylo by to dost ostrý tak bych se mohla pobodat a pak bych vykrvácela. Sice by to byla extra pomalá a bolestivá smrt, ale všechno lepší než si vzít nějakého debila, který mě bude jen znásilňovat.

Najednou se začaly odemykat dveře a dovnitř vešli rodiče s Campbellem a nějakým klukem. ,,Ahoj Everly, dlouho jsme se neviděli" ušklíbl se Campbell a já se na něj znechuceně podívala. Tenhle hajzl mi zabil Jasona.

,,Vedu ti mého syna, aby jste se seznámili. Vím, že by bylo dost blbý kdyby jste se viděli až u oltáře" zasmál se a já se podívala na toho kluka. Je hnusnej, fakt jo. A bude určitě zlej, po otci.

,,Tak my vás tu necháme. A sex si nechte až na svatební noc" řekl a moje rodiče odvedl pryč.

,,Jsem Brent Campbell" usmál se a sedl si na postel. ,,A ty?" Zvedl obočí. ,,Víš, jak se jmenuju" zavrčela jsem. ,,Vím, ale chci to od tebe slyšet" řekl se smíchem. ,,Nevím na co si hraješ. Víš to tak ti to nemusím říkat. A nebo víš co? Jsem Everly McCann" řekla jsem a on vykulil oči.

,,Co jsi to řekla?!" Vyhrkl. ,,Jsem Everly McCann" pokrčila jsem rameny. ,,Proč ti říkáš? Jsi Everly Scott doprdele. Tak neříkej to nechutný jméno" ,,Chtěl jsi vědět, jak se jmenuji. A Scott nejsem. Můj otec není Scott takže jeho jméno nechci. A můj pravý otec nevím jaké má příjmení. A tak si budu říkat Everly McCann, protože jsem Jasona milovala a klidně bych si ho vzala, protože mě miloval taky" šeptla jsem.