10

3K 141 26
                                    

Everly

Probudila jsem se na to, že mi někdo jezdil něčím mokrým po obličeji. Občas to zabolelo takže to mi vadilo a musela jsem otevřít oči.

,,Ahoj Everly" zamumlal Jason když viděl, že mám otevřené oči. ,,Nesahej na mě" Zachraptěla jsem. ,,No tak musím ti to ještě pořádně ošetřit. Včera jsem to neudělal" řekl a já se snažila mu dát jeho ruku pryč z mé tváře.

,,Everly" zavrčel a silně mě chytil za zápěstí. ,,Au" zakňučela jsem. ,,Do háje chci ti to jenom ošetřit tak se nech" zamumlal a ruku mi pustil. ,,Tak si mě neměl zbít" zašeptala jsem. ,,Zasloužila sis to" řekl naštvaně a já už radši nic neříkala. Už nechci dostat přes hubu. Teď mě všechno bolí jak prase.

,,Hodná holka" řekl když jsem položila ruce na postel a nechala se ošetřit. ,,To bolí" zasyčela jsem. ,,No tady máš ještě ránu od toho jak si nabourala do stromu." Protočil očima.

,,Stačilo zůstat v pokoji, lehnout si do postele a nic nedělat. Žádné bolesti by jsi neměla" řekl po chvilce. ,,Zas tak dobře jsi mě ještě nevycvičil že?" Protočila jsem očima. ,,Ta tvoje drzost mě občas pobaví" zasmál se. ,,Zapamatuj si, že nikdy nebudu hodná, nikdy si mě nevycvičíš tak jak budeš chtít. Nebudu žádná tvoje loutka se kterou si můžeš dělat co chceš. Prostě nikdy" zavrčela jsem.

,,Včera jsme se nad něčím domluvili ne?" Uchechtl se, ale já nic neříkala. ,,Domluvili jsme se, že když se budeš chovat normálně tak já budu na tebe jemnější. Já se o to pokusím, ale ty se sakra musíš pokusit mě aspoň trochu poslouchat a chovat se normálně" řekl naštvaně. Nic jsem neřekla jenom přikývla.

,,Výborně. Tak lež, přijde se na tebe podívat ještě doktor jestli náhodou nemáš nějaké vnitřní zranění z toho nárazu ze včera. Byla to fakt rána" řekl. ,,Můžu si pustit tu televizi?" Zeptala jsem se potichu.

,,Ty se mě ptáš? To je hustý" zasmál se. ,,Ptám se tě, protože tu není ovladač tak jestli mi ho dáš. Jinak bych se neptala" protočila jsem očima. ,,Everly stačí se podívat do skříňky pod televizí a najdeš ho" mrkl na mě a odešel pryč.

Pomalu jsem se postavila a zakňučela. Doprdele, bolí mě celý tělo. Došla jsem ke skříňce a otevřela první šuplík, kde byl ovladač. Vzala jsem si ho a zalezla zpátky do postele. Panebože, já mám nějakou zábavu. Můžu koukat na televizi!

Hned jsem to pustila, ale pak jsem naštvaně zabručela. To snad ne. Prej programy nejsou nainstalovány. Tak to ať jde do háje.

,,Jasone!" Zařvala jsem. Až když jsem slyšela jeho naštvané dupání tak mi došlo, že jsem udělala chybu.

,,Dovolil jsem ti říkat Jasone? Nedovolil jsem ti to kurva! A nebudeš na mě řvát jako na psa kdykoliv budeš něco chtít! Uvědom si, že jsi vlastně pořád unesená! Kdyby dole byla nějaká místnost tak už tě hodím tam doprdele!" Zařval. ,,Promiň, neuvědomila jsem si to" vydechla jsem.

,,Co jako chceš, že na mě řveš?" Protočil očima. ,,Nefunguje to, protože to nemá nainstalovaný programy" řekla jsem opatrně. ,,A mě to kurva nezajímá takže buď si to sama nainstaluješ nebo na televizi nečum. Já jdu teď pryč. Za chvíli přijde doktor a pak moje mamka a něco ti uvaří. Přijdu pozdě" řekl a pak zase s bouchnutím dveří odešel.

Povzdechla jsem si a zachumlala se do peřiny. Zase to na mě všechno dolehlo a rozbrečela jsem se. Chci domů. Tak moc chci domů. Chci obejmout svou mamku a tátu. Chci chodit do školy mezi lidi. Panebože vždyť já vlastně ani nebudu mít hotovou střední školu. Budu nevzdělaná, nebudu mít maturitu. Já se fakt zblázním.

Mine✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat