Mine✔️

Definitive the end

O 3 roky později

Jason

Zastavil jsem autem na tom hrozným místě a povzdechl si. Podíval jsem se na obrovský puget kytek na místě spolujezdce.

Klepal jsem nervózně prsty do volantu a přemýšlel jestli tam mám fakt jít. Je to pro mě pořád obrovská bolest.

Zhluboka jsem se nadechl, vzal kytku a vystoupil ven. Podíval jsem se nahoru na nápis. Hřbitov. Tak hrozně depresivní místo a ještě dnešní deštivé počasí tomu vůbec nepomáhá.

Došel jsem k JEJÍMU HROBU a hned mi vytekly slzy.

,,Tak moc mi chybíš" zavzlykal jsem a padl na kolena. ,,Hrozně moc" zasípal jsem. ,,Pořád nechápu, jak jsi mi mohla takhle odejít. Byla jsi hrozně mladá." Šeptl jsem. ,,Kéž bych tě mohl vidět znova" zavzlykal jsem nahlas a schoval si hlavu do dlaní.

********

U hrobu jsem seděl asi hodinu. Byl jsem už úplně promočený, protože hrozně pršelo, ale bylo mi to jedno. Musel jsem ji říct vše.

,,Já zase přijdu, neboj se. Vyměním ti kytky a svíčku. Měj se" šeptl jsem, pohladil náhrobní kámen a rozešel se pryč.

Nastoupil jsem do auta a zhluboka se nadechl a pak si pustil topení, abych aspoň trochu uschnul. Podíval jsem se do zrcátka a utřel si svoje ubrečené oči.

Rozjel jsem se k sobě domů. Celou cestu jsem myslel jen na NÍ. Ach jo.

Cesta trvala docela dlouho, protože hřbitov je až na konci města.

Dojel jsem před dům a vystoupil. Z domu najednou vyběhla moje nejúžasnější malá princezna. ,,Tati!" Vypískla nadšeně a skočila mi do náruče. ,,Ahoj miláčku, vždyť prší. Co blázníš?" Zasmál jsem se.

,,Vyhlížela jsem tě z okna. Teď už se můžu dívat na pohádku" zazubila se a já se uchechtl a šel do domu. ,,Tak jakou pohádku tam chceš pustit?" Došel jsem s ní do obýváku. ,,Já bych chtěla prosím Hledá se Dory" usmála se a skočila na gauč.

,,Fajn" usmál jsem se a pustil ji to tam. ,,Kde je maminka, Evelyn?" Zvedl jsem obočí. ,,Spinká v ložnici. Je ji špatně" zašeptala s vykulenými oči. ,,Tak já půjdu za ní ano?" Usmál jsem se. ,,Tak jo" kývla.

,,Buď jenom tady a když budeš chtít něco tak za námi zajdi" dal jsem ji pusu do dlouhých hnědých vlásků a ona přikývla a dala mi dlouhou uslintanou pusu na rty. Zasmál jsem se a rozešel se do ložnice.

Otevřel jsem dveře a usmál se na svoji krásnou Everly. ,,Ahoj" vydechla. ,,Ahoj, tak jak ti je?" Zeptal jsem se a lehl si k ní na postel. ,,Hmm nic moc" opřela se o mě.

,,Ten náš kluk ti dává zabrat co?" Položil jsem si ruce na její maličko vyboulené bříško. ,,Jak můžeš vědět, že to bude kluk?" Zasmála se. ,,Prostě to cítím" pokrčil jsem rameny a usmál se.

,,A jak je tobě? Zvládl jsi to tam sám? Měla jsem jet s tebou" pohladila mě po tváři. ,,Ne já jsem rád, že jsem tam byl sám. Řekl jsem ji úplně všechno" vydechl jsem.

,,Hrozně mi chybí Ev" zavzlykal jsem. ,,Já vím zlato, já vím. Mně taky chybí, za ty tři roky jsem si ji tak moc oblíbila a brala ji jako mámu."

,,Nejvíc mě štve, že jsem ji nedokazoval, že ji mám rád. Choval jsem se hrozně odtažitě hlavně po tom co umřela Jasmine. A i potom vlastně jsem se ji moc nevěnoval. Ale ona vždy mi pomohla, udělala pro mě cokoliv" řekl jsem s pláčem.

,,Jasone ona věděla, že ji miluješ. Byla to skvělá žena a teď na tebe kouká z nebe" ,,Myslíš, že se dostala do nebe?" ,,Neudělala nic špatného" ,,Já si myslím, že se žádný mafián nedostane do nebe" řekl jsem potichu.