Crimson Kingdom - Kniha druhá ✔️

Kapitola osmá

Vlkodlak se sesunul k zemi a Kain vytáhl nůž, aby získal zuby potřebné jako důkaz. Oba hráči stáli zbrocení krví jak rudou tak černou, která dřív probudila žilami prokletého tvora. Válečník se zadýchaný opřel o rozdrásaný štít a slabě se usmál, alespoň nějaké zadostiučinění za tu vesničku, ale i tak si byl vědom toho, že tohle mohl být kdysi taky obyčejný člověk. Svět kolem byl překrásně barevný, ale i děsivě reálný a nebylo divu, že někteří by už nerozeznávali realitu od hry. Sám cítil, že se pro něj Karmínové Království stává domovem víc, než šedý svět zahalený smogem. Glibův pohled zabloudil ke hvězdám, když mu zazvonilo v uších a opět na něj vyskočilo oznámení.

Gratulujeme! Získal jste ocenění skryté 'Světlo a temnota'!

Zabil jste zplozence temnot s použitím schopností Světla, bez povolání 'Zaklínač'.

Pořadí celosvětově: 9.

Odměna: titul 'Světlonoš'

Srdce mu z toho nečekaného zvuku poskočilo a pak se uculil. Alespoň není jen Dante něčím výjimečný, teď se i on mohl pyšnit unikátním titulem. Za pár let už by to nemuselo být nic výjimečného. "Kaine? Mají achievementy nějaké úrovně?" zeptal se se po chvilce zvědavě a zaklínač vzhlédl od práce s nožem. "Jo, některé jo, většinou ty za zabití a za počty smrtí." opáčil a pak se zarazil. "Vážně jsi získal takovéhle ocenění?" zeptal se a válečník přikývl.

"Jak to víš?" zeptal se zmateně Glib a Kain mu ukázal okénko chatu. Bylo v něm serverové oznámení... V tu chvíli začaly chodit desítky zpráv a proseb o informace. Válečník mimoděk ucouvl o krok a rychle vypnul upozornění na zprávy mimo cech. Povzdechl si a rozhlédl se. Tak takový to byl pocit, dokázat něco co se povede jen pár lidem. Okamžitý tlak okolí byl dost nepříjemný. Ať si na to ocenění každý přijde sám! "Máme všechno, můžeme vyrazit zpátky..." usmál se Kain a plácl ho po rameni. "Světlonoši!" zasmál se a pomalým krokem vyrazil. Glib se pobaveně ušklíbl, hodil si štít na rameno a rychlým krokem jej dohnal. "Co myslíš, co dělá šéf?" zeptal se s úsměvem zaklínač a válečník pokrčil rameny. "Určitě nějakou kravinu, ale aspoň víme, že je v pohodě... Snad...".

Půlnoc se blížila a přípravy na nový dungeon vrcholily. Alice začala formovat skupiny do raidu a vytvořili tak čtyři celky po šesti lidech. Štěňata pravlka s fenkou nechali raději se skupinou kleriků a valkýrou, aby se jim nic nestalo. Další skupinu tvořili dva válečníci a jedna válečnice s Glibem v čele, Kain a jediný bojový mág. Mezi postavami ve střední a těžké zbroji působil dost atypicky, ale jeho povolání mělo velkou kontrolu nad blízkým okolím díky plošným útokům a dlouhému kopí, které bez problémů opisovalo kruhy ve všech možných směrech. Třetí skupinou byli hraničáři a nuker, mág, který se zaměřil výhradně na útočná kouzla na úkor obranyschopnosti a ve čtvrté skupině byla Nenlith jakožto stratég celého raidu, dva rogunové, nekromant, bard a čaroděj specializující se na buffy.

"Sbalte tábor, do deseti minut vyrážíme, takže si připravte mounty!".

Raidová skupina postupovala opatrně a obezřetně. Nikdo se jaksi nezmínil, že se budou muset dostat do bažin a svět CKčka se opět projevil až podrazácky realistický.

Vstup do močálů a tolik ceněného labyrintu bránili murloci a kluzký povrch se několikrát ukázal smrtelně nebezpečný. Nikdo nechtěl utonout v bažině plné slizkých obojživelných humanoidů. Celá stavba, která značila začátek nebezpečné zóny a zároveň sloužila jako brána do dungeonu, připomínala vzdáleně monolitické stavby, které kdysi postavili předkové moderních lidí na Zemi. Její hrany se tyčily vysoko nad hlavami i těch nejvyšších z přítomných dobrodruhů. Nenlith užasle zaklonila hlavu ve snaze dohlédnout až nahoru na poslední balvan nad vstupem, když se před nimi zlehka zaleskl průchod, jako by jej pokryla vrstva nějaké zvláštní tekutiny. "Kherbare? Půjdete první, není vidět dovnitř a ke všemu je to asi izolované..." ukázala čarodějka před sebe. Válečník si nadhodil těžký štít a s pobaveným úšklebkem se se zbytkem své skupiny zformovali v neprostupnou zeď a naráz vykročili do neznáma.