She doesn't fall in love with me...

Ty jezdíš?!

Bylo už pozdě večer. Všechny dárky byly rozbaleny a byl klid. Mery stála opřená o balkon. Přemýšlela, jestli to má cenu s Jakubem, stále střílet do prázdna.
Na ulici se ozval hluk motorky, ale ne jeho. Kdo by v 10 hodin jezdil u nich na vesnici? Sešla dolů, aby měla lepší výhled.
D: ,, Ahoj" usmál se na ní od silnice.
Vůbec ho neviděla.
M: ,, Ahoj" vypadlo z ní potichu. ,, Co tady děláš?"
D: ,, Něco jsem ti přinesl. Takovou drobnost."
M: ,, Ale já pro tebe nic nemám" otevřela potichu vrátka a šla k němu. Nechtěla nikoho vzbudit.
D: ,, A to vadí?"
M: ,, Je to blbý."
D: ,, Já bych to neřešil" pousmál se a podal ji obálku.
M: ,, Co to je?" dívala se na něho překvapeně.
D: ,, Drobnost."
Nevěděla, co u něho znamená drobnost. V obálce byl papír, na kterém bylo její jméno.
D: ,, Abych to vysvětlil, tak jedna agentura hledá mladého návrháře. Není to nic žhavého, ale zkušenost je to skvělá."
M: ,, To přeci nemůžu."
D: ,, To jsem čekal, že řekneš. Modelingové agentury mě stále bombardují zprávami. A já to nechci vzít, když nevím, co mě tam zase čeká."
M: ,, A co si představuješ?" usmála se.
D: ,, Chci, aby na to někdo dohlížel. Někdo, kdo tomu rozumí a má talent. A trochu mě zná" podíval se na ní.
M: ,, Tak jo, ale nesmíš mě v tom nechat."
D: ,, Díky" chtěl ji políbit ruku, ale znovu uhnula.
M: ,, No, měl by jsi jet."
D: ,, Máš pravdu. Pojedu se podívat někam nad město."
M: ,, Neslavíte s rodinou?"
D: ,, To je trochu komplikovaný" zalhal. Bylo to komplikovaný, avšak jiným způsobem.
M: ,, Nemám jet s tebou?"
D: ,, Nemám sebou druhou helmu a to by nebylo..."
M: ,, Kdo říká, že potřebuji druhou helmu?" otevřela garáž a odsunula pár věcí. Po pár sekundách byla vidět černá motorka. Rychle se převlíkla a vyvedla ji ven.
D: ,, T...ty jezdíš?!" koukal na ní udiveně.
M: ,, Tak pojedeme?"
D: ,, A tvoji rodiče?"
M: ,, Spí. Když ses dokázal vytratit ty, proč ne já" nasadila na sebe helmu a nasedla na motorku.

Sundala si helmu a všechny vlasy ji spadly do obličeje.
M: ,, Myslím, že dobrý" podívala se na Prahu.
D: ,, Ty se toho nebojíš."
M: ,, Měla bych?" usmála se.
D: ,, To já nevím. Nikdy jsem neviděl holku jezdit" usmál se na ní a podíval se do dálky. Mery něco kontrolovala na motorce a David stále hleděl do dálky.
M: ,, Tak nad čím přemýšlíš?" přišla k němu.
D: ,, Nad budoucností" zalhal.
Ve skutečnosti přemýšlel znovu nad ní. A to stála jenom kousek od něho.
M: ,, Ta může být lákavá. To mi připomíná, neřekl jsi mi, že nastupuješ k nám na školu."
D: ,, To jsem trochu vypustil" zasmál se.
M: ,, To teda."
D: ,, Není to zvláštní? Že za dva roky budeme maturovat?"
M: ,, Ani ne. Už jsem to nějak pobrala."
D: ,, Jde to moc rychle."
M: ,, Zakládka a teď střední..."
Nic neříkal, jen se podíval na hodinky.
D: ,, Půlnoc. Pěkný."
M: ,, Už?" zděsila se.
D: ,, Jeli jsme tou nejdelší cestou" smál se.
M: ,, Tím pádem budu muset jít."
D: ,, Mám jet s tebou?"
M: ,, To zvládnu" nasadila si helmu a rozjela se z kopce. David na ní jenom zamilovaně koukal.
D: ,, Je úžasná" řekl potichu. Její světla byly ještě stále v dálce vidět. Tenhle večer byl jeden z nejhezčích za poslední dva roky. Nikdy by nevěřil, že mu někdo takhle moc obrátí svět. Než ji potkal. Musí ji to říct, co nejdřív.