She doesn't fall in love with me...

Potřebuji tě. Mě?

M: ,, Proč jsme se tady měli sejít?" přišla k němu s úsměvem.
D: ,, Prosím odpusť mi..." sundal si náramek z ruky a dal jí ho do ruky. ,, Nikdy jsem se tě nechtěl zklamat, ale teď musím. Aby si byla v pohodě a všechno bylo v pořádku" měl slzy v očích.
Otočil se k ní zády a rozběhl se pryč.
M: ,, Davide?" podívala se do dálky se slzami v očích. Nemohla tomu uvěřit. Nechápala to. Nic nedávalo smysl. Takhle to nemělo skončit. Byla sama uprostřed Paříže a nevěděla kam jít.
?: ,, Jste v pořádku?" přišla k ní.
M: ,, Ano, jsem" setřela si slzy.
?: ,, Možná to bude znít divně, ale já vás znám. I Davida."
M: ,, Co?" podívala se na ní zmateně.
?: ,, Katka, vzpomínáš?" usmála se.
M: ,, Bruslení" vzpomněla si. ,, Co tady děláš?"
Ka: ,, Přehlídka, která záleží na tobě. Jsi klíč ke všemu.
M: ,, Nejsem. Ne bez něho. Nedokážu si představit dělat to, co mě baví než něho" snažila se držet slzy.
Ka: ,, On za to nemůžeme. Nejspíš jeho táta."
M: ,, Je pryč. Stále" podívala se pryč.
Ka: ,, Tohle možná můžu spravit" usmála se.
M: ,, Jak?"
Ka: ,, Asi vím, kde ho hledat."
Ka: ,, Děkuji" silně ji obejmula a podala ji Davidovo náramek.

Ka: ,, Hledá tě" sedla si vedle něho. ,, Potřebuje tě" pousmála se na něho.
D: ,, Víš že to nejde. Nemůžeme být spolu. A navíc, zklamal jsem jí."
Ka: ,, Ale ona nechce být bez tebe. Sama to řekla. A tohle mi dala" zvedla náramek do vzduchu.
D: ,, Je to ono?"
Ka: ,, Mery na tebe čeká" usmála se.
Byla nahoře na věži. Aspoň jednou si vychutná ten výhled.
M: ,, Padá hvězda" řekla potichu.
D: ,, Dobrý postřeh" stál za ní.
Když uslyšela jeho hlas nemohla tomu uvěřit. Rozběhla se k němu a skočila mu kolem krku. Na ruce měl jejich náramek.
M: ,, Opovaž se mi tohle udělat ještě jednou" lomil se ji hlas při každém slově.
D: ,, Promiň, měl jsem strašný strach ti říct pravdu, protože jsem se bál, že tě zklamu."
Přitiskla ho blíž k sobě. Už ho nechtěla pustit.

Poslední přehlídky dopadly nadmíru dobře. David se s tátou nebavil. Vyhýbá se mu na každém kroku. S Mery se každou noc schází tajně pod Eiffel Tower a prozkoumávají Paříž.
D: ,, Přemýšlel jsem, že bych odjel..." vypadlo z něj.
M: ,, Kam? Nechceš se už potají scházet?" pousmála se.
D: ,,  Nechci, aby to prasklo" usmál se. ,, Třeba do Londýna. Otec tam má sestru. Moc se nemusí, takže by to nemusel být problém..."
M: ,, Ale já nechci, aby si odešel" podívala se na něj.
D: ,, Vrátil bych se. Za pár let" usmál se.
Bylo by to pro něj utrpění ji každý den nevídat, ale její budoucnost měla větší cenu.
M: ,, Potřebuji tě."
D: ,, Mě?"

Jak se David rozhodne?🤔