She doesn't fall in love with me...

Večer na střeše

M: ,, Tak polez" křikla na něj.
D: ,, Bavíš se?"
M: ,, Nejsi ve formě. Musíš trochu přidat."
D: ,, To říká ta práva, která na mě spadla."
M: ,, Půl roku zpátky."
D: ,, To se stále počítá" podíval se na ní, když byl skoro nahoře.
Podala mu ruku, aby mu to nepodklouzlo.
D: ,, Díky" usmál se.
M: ,, A teď dolů" zahákla se.
D: ,, To nemyslíš vážně" lehl si na boulder.
M: ,, Počkám na tebe dole."

D: ,, Co děláš dnes večer?" snažil se vyvlíknout ze sedáku.
M: ,, Nic speciálního."
D: ,, Tak přijď za mnou dnes v noci na střechu."
M: ,, Proč?" podívala se na něj zmateně.
D: ,, Potřebuji se tě na něco zeptat a je to trochu na dlouho. Počkám tam na tebe" hodil si tašku přes rameno a odešel.
Mery před tělocvičnou zastavila Davidova asistentka.
(Asistentka): ,, Slečna Černá?"
M: ,, Ano" otočila se na ní.
A: ,, Pan Hofbauer žádá, aby jste dnes večer předložila svoje návrhy. Byl by rád, kdyby jste se s ním sešla."
M: ,, To nebude problém" usmála se na ní a až pak ji došlo, že David na ní bude večer čekat. Než stihla změnit svoji odpověď, schůzka už byla potvrzena.
A: ,, Výborně, tak dnes večer na této adrese" podala ji obálku a nasedla do auta.
M: ,, To jsi to zase vymyslela" řekla potichu, když nastoupila do autobusu.
Za hodinu dorazila domů a padla do postele. Při pomyšlení, že musí všechny návrhy nachystat a naučit se na zítřejší slovíčka už se ji nechtělo vstávat.
Na telefonu ji cinklo několik zpráv.
Lucka: ,, Tak kdy to oslavíme?"
Vali: ,, Dorazíš o víkendu k vodě?"
Kuba: ,, Všechno nejlepší!"
Tak tohle lehce vypustila. Zase se to na ní začalo valit. Sedla ke stolu a vypsala si všechna slovíčka,
s pocitem, že se něco naučí. O dvě hodiny později naházela svoje návrhy do tašky a na sebe hodila něco jiného než sportovní kraťasy a mikinu.
Když dorazila na místo, tak u stolu seděl pan Hofbauer. Překvapilo ji, že je sám. Představila mu všechny její návrhy a dodělávky.
(Pan Hofbauer): ,, Působivé. Velmi. Jsem s Vaší prací nadměrně spokojen."
M: ,, Děkuji."
PH: ,, Za dva týdne se koná první přehlídka. Potěšilo by nás, kdyby jste tam byla."
M: ,, Pokusím se."
PH: ,, Další významná přehlídka je v Paříži v červnu."
M: ,, To je..."
PH: ,, Chápu, že Vás to zaskočilo. Ale zrovna tam by jste neměla chybět" podíval se na ní s úsměvem a odešel.
Mery se za nim nechápavě ohlédla. Nevěřila, že se podívá do Paříže. Do romantického města. Koukla na hodiny. Zpátky do přítomnosti.

Seděl na střeše a neustále kontroloval čas. Byla to hodina. O pár desítek minut uslyšel kroky.
M: ,, Páni" rozhlédla se okolo sebe. Všude byly svíčky a růže. A několik jich držel on.
D: ,, Už jsem myslel, že nepřijdeš."
M: ,, Bylo toho trochu moc. Nevěřila jsem, že to stihnu" podívala se na něho.
D: ,, Nejsi ráda, že si nakonec přišla?"
M: ,, Jsem. Ale k čemu tohle všechno?"
D: ,, Aspoň něco jsem pro tebe mohl udělat při tomto speciálním dnu, ne?"
M: ,, To jsi nemusel" usmála se.
D: ,, Je to důležitý" podal ji růže.
M: ,, Je to nádherný" stále se rozhlížela kolem sebe.
D: ,, Tak na tebe?" podal ji skleničku s džusem.
M: ,, Děkuji" obejmula ho.
Zaskočilo ho to, ale obejmul ji nazpátek.
M: ,, Tak o co jde?" usmála se na něho.
D: ,, Vlastně jde o člověka. Partnerku."
M: ,, Partnerku?" podívala se na něj nechápavě.
Měsíc jim stále svítil do zad.
D: ,, Je nádherná a výjimečná, má světlé vlasy a nádherné dechberoucí oči."
M: ,, Znám ji?" usmála se. ,, Teda, měla bych?"
D: ,, Jsi to ty" podíval se ji do očí. ,, Miluji tě."

Jak Mery zareaguje?🤔 Řekne mu pravdu o Kubovi?🤔