System error

8/ jejda

Naira čekala všechno ale určitě ne tohle. 

Otevřela jí žena, která vypadala jako Ellie, ale zároveň vůbec. Žena co jí otevřela měla černé krátké vlasy spletené do copánků a jedno oko měla zelené jako Ellie druhé měla černé, jako samotná noc a tvářila se, že by chtěla někoho zabít.

Když si Thalia uvědomila kdo stojí před dveřmi málem to s ní šlehlo. Shlížela na Nairu, která byla uplně vyvedená z míry.

„Dohajzlu kurva tohle se nemělo stát" zanadávala si Thalia a rozhlédla se jestli se v blízkosti nikdo nenachází a když usoudila, že je všechno dobrý tak vzala vůbec nechápající Nairu za loket a vtáhla jí do útrop svého bytu.

Naira měla problém udržet pozornost na osobě, u které si myslela že je Ellie. Myšlenky ji lítaly každá na jednu stranu a nezdrželi se dýl než jednu sekundu. 

„Budeš chtít čaj?" zeptala se Thalia, jako kdyby se nic nestalo.

„Tobě je úplně jedno, že si se právě odhalila někomu, komu si se odhalit nechtěla?" zeptala se udiveně Naira. 

Pravda byla, že Thalia neměla daleko k tomu aby začala vyšilovat, protože tohle bylo hodně přes čáru a totálně v háji. 

„Poslyš pro mě to taky není zrovna dvakrát příjemná situace, ale budu tě muset poprosit, aby si o tomhle nikomu neříkala" Thalia se snažila znít klidně, ale její hlas selhával. 

„C-cože? Vážně chceš po mně, abych něco takového držela v tajnosti? To nemůžeš myslet vážně!" Naira byla velmi pobouřena celou situací. Neměla nejmenší zdání co je žena zač ani jestli není nějak nebezpečná. Bála se.

Thalia se otočila na kost vyděšenou Nairu a rozhodla se, že tuto situaci musí ještě nějak zachránit, než bude muset ji zabít, aby nebyla vyzrazena.

„Podívej se, chápu že si totálně vyděšená a nevíš jak máš s touto situací naložit, ale nech mě ti to trošku osvětlit" Snažila se znít mile Thalia, i když umění být milá na lidi nebyla její silná stránka.

„Ale jak ti můžu věřit? Nemám nejmenší důvod ti věřit! Vydáváš se za někoho úplně jiného a nikdo to ani netuší! O co si se sakra pokoušela celou tu dobu? Nebo za jakým účelem tam jsi?! Co když se snažíš všechny okrást a už si třeba někoho okradla!" Naira myslela opravdu jen na nejhorší scénáře co by ona mohla dělat a co chce.

Thalia si povzdechla a sklouzla zádama o skříňku až na zem. Vůbec nevěděla jak v téhle situaci měla jednat, kdyby zjistila že je doopravdy sériový vrah a že ona má na svědomí i toho chlápka na té oslavě, tak by Nairu asi opravdu trefilo. V tu chvíli ji napadl geniální nápad a měla všechno potřebné, aby ji to vyšlo.

„Dobře dobře tak už klid! Nejsem žádnej vrah ani zloděj jsem najatý detektiv na vyřešení těch několika vražd co se udály jasný?" Thalia začala už ztrácet nervy s tím jejím upištěným hlasem a nejhoršíma scénářema.

„Jak ti můžu věřit?" Zeptala se už klidným hlasem Naira, nebyla si vůbec jistá ničím a nikým. Byla moc mladá na to, aby mohla vědět že každý člověk je podvodník. Někdo byl sice menší podvodník někdo větší, ale nakonec to všechno vyjde na stejno.

Thalia se tedy odevzdaně zvedla ze země a došla ke komodě, kde ukládá veškeré falešné doklady a vytáhla tam doklad o tom že pracuje pro FBI. Bylo na ní její jméno i její fotka, všechno bylo tak jak má být a Naira by neměla mít žádný pochyby, pokud je opravdu tak hloupá.

Thalia vtiskla kartičku Naiře do ruky a odešla ke svému kosmetickému stolku aby si vyndala druhou barevnou čočku a rozpletla si svoje černé vlasy. Naira mezitím prozkoumala kartičku z každého úhlu i každý milimetr, jen aby se přesvědčila že není falešná. Nenašla nic co by ji mohlo vyvolat pochybnosti, ale i přesto jí nevěřila.

„Pořád ti nevěřím! Chci o tobě vědět víc než jen to, že děláš u FBI! To není dostačující důkaz, nějaká pitomá kartička, kterou si může vyrobit každý pff.." I když Thalia Nairu děsila kvůli svému vzhledu tak ji zajímala čím dál tím víc.

Thalia byla z dnešního dne úplně unavená a tahle situace ji moc nepřidávala. Štvali jí, její kecy a už nevěděla co dál. 

Naira která, byla pořád otřesená do mokru kostí teď pozorovala jak se Thalia bez slov zvedla a zamířila si to rovnou k ní. Thalia vytrhla kartičku z Naiřin ruk a následně ji chytla za loket a bez menších problémů s ní došla ke vstupním dveřím, které otevřela a vystrčila Nairu na chodbu. ¨

„Zítra kolem poledního se stav a řeknu ti víc, dneska je toho na mě už moc. Opovaž se o tom někomu říct jinak si mě nepřej" Po tom v mžiku zavřela dveře, které následně zavřela. Thalia se vydala směr postel kam padla a hned usnula. Za to Naira, která stála na chodbě jak opařená nevěděla co říct ani co dělat. 

Nakonec usoudila, že je rozumnější přijít až zítra a tak se vydala na cestu domů.