System error

11/ děkuju..

Byly to dva dny od polibku co se odehrál mezi Thalií a Nairou. Dva dny kdy byla Thalia naprosto zaměstnaná plánování vraždy. Měl to být detektiv, který měl podezřením kdo by mohl stát za všemi vraždami a tak ji zaměstnavatel poslal jméno. 

Byl to složitý úkol. Byl to velmi oblíbený detektiv a navíc měl jejich případ sériového vraha. Thalia měla vše naplánované, ale musela to ještě pořádně vyřešit. Když nad tím bloumala ve dvě hodiny ráno s jednou tužkou za uchem a druhou v puse, měla chuť to vzdát. 

Všemožné papíry byli poházené ať už po stole nebo po zemi. Špinavé hrnky od kafe, které Thalia stihla vypít a její počítač který z všemožných dokumentů byl zasekaný a pomalý.

V tu chvíli kdy to Thalia chtěla vzdát a jít spát někdo zazvonil. Bylo divné aby někdo v tuto hodinu zvonil, zrovna na její zvonek a tak dveře pomocí bezdrátového propojení otevřela a čekala kdo se dostane po schodech nahoru.

Byla více než překvapená když se do schodů začala ploužit zrzavá postava, která až moc připomínala Nairu. Přesněji velmi opilou Nairu. Ještě ani nevyšla do patra, kde bydlela Thalia a už ji slyšela jak se chichotá a něco si opilecky sama pro sebe mumlá.

Thalia se koukala jak malá zrzavá postava se kymácí ze strany na stranu. Nairu přemohla síla gravitace a v podnapilém stavu sjela po zdi na zadek a hlasitě se rozesmála. Thalia se nemohla dívat na to zrzavé stvoření a vydala se po schodech do mezipatra, aby mohla zkontrolovat, jestli to zrzavé stvoření je v pořádku.

„Thalia!" Naira roztomile vykřikla jakmile Thalia sklonila hlavu před opilou Nairu. Naira měla radost, že ji vidí a chtěla ji hrozně moc obejmout, ale její podnapilí stav tomu moc nepřidal. Místo toho, aby se zvedla a přitulila se k Thalii, pouze natáhla ruce před sebe ve znamení, aby ji Thalia objala.

Thalia nikdy nezažila moc lidského chtěného kontaktu, hlavně něco jako objetí. Objetí, které někdo chtěl a zrovna od ní. Nebyla hodná lidská bytost, to ona moc dobře věděla, ale přesto Naira sedící před ní chtěla od ní obejmout.

Thalia ani jako dítě necítila lásku, takovou tu bezpodmínečnou a čistou. Její máma byla feťačka a otec byl doma, jen pro to aby mohl svou ženu zbít a dítěti dát něco k snědku. Její otec, její matku zavrhl hned po tom co začala znova fetovat. Thalia to nechápala, až když ji bylo třináct a odváželi její matku přímo před očima do špitálu, pochopila vážnost situace. 

Její otec si ji po tom dni vzal do péče, ale pouze do jejích osmnácti let. Její otec měl svojí rodinu, dvě děti, manželku a dokonce i psa. Byla tam jako nezvaný host, pro hodně dlouhou dobu, ale i přes to všechno se k ní všichni chovali překvapivě hezky. 

V osmnácti ji pořídili byt, ve kterém do teď žije a ona sama si sehnala slušnou práci. Bohužel nikdo nemohl tušit, že Thalia skončí jako nájemný vrah s docela tučným obnosem peněz na účtě.   

Thalia vykolejená touto situací se pomalu přiblížila k Naiře a pomalu a lehce obtočila ruce kolem jejího pasu. Naira obmotala ruce kolem Thalii krku a přitáhla si ji do pořádného medvědího objetí. Ani jedna z dívek nečekala rychlost a ani sílu té druhé a skončily obě dvě z časti v lehu a z části v sedu opřené o stěnu v dosti prapodivném objetí.

„Mám tě moc ráda a je mi jedno jaký si člověk! vždycky tě budu mít ráda a chránit tě" Zamumlala Naira z posledních sil než ji pohltil spánek a její hlava dopadla na Thaliino rameno.

Dvě dívky sedící na chodbě, opřené o zeď, jedna spí a druhá třeští oči, když pochopila význam slov, které řekla zrzavá dívka, spící na jejím rameni. Z očí ji skanula první kapka slané vody a za ní se vyřinula další a další. 

„Až to jednou zjistíš, nebudeš se moct na mě ani podívat"