Bartonova dcera

8.

Ráno jsem se probudila u Steva v posteli. Otevřela jsem oči a viděla, že vedle mě někdo leží. Byl to Steve. No to je asi v pohodě kdyby jsem si neuvědomila, že jsem nahá. Vykulila jsem oči a v duchu si nadávala. Pak jsem si řekla, že ho radši vzbudím, aby někdo nepřišel.

,,Steve vstávej" ozvalo se nesouhlasné zamručení a otočil se na druhý bok.

,,Doháje Stevane Grante Rogersi vstávej nebo ti všechny ty štíty zničím a ani Tony ti je nespravý!!!!"

,,Cože?!" vyhoupl se do sedu a já vedle něho seděla a stále si peřinou překrývala své nahé tělo.

,,Bože moje hlava. Co se stalo?"

,,No podle toho, že jsem nahá tak hádám, že jsme se spolu vyspali" řekla jsem trochu naštvaně.

,,Cože?! Jak...Jak se to sakra stalo?!"

,,Neřvi bolí mě hlava" chytla jsem se za hlavu a protřela si spánky. ,,Víš co já jdu do sprchy a pak to dořešíme" řekla jsem uklidňujícím hlasem a chvilku přemýšlela jestli uklidňuji sama sebe nebo Steva. Ten jen zakroutil jako, že souhlasí. Popadla jsem nějaký kousek oblečení co byl na zemi, abych se před ním nepromenádovala nahá. To co jsem popadla byla jeho košile. Chtěla jsem se zvednout, ale měla jsem křeče v podbřišku, takže jsem si zase sedla.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se mě opatrně Steve.

,,Jo, jo jasně" seděla jsem tam ještě asi tak pět minut. Pak jsem si začala vzpomínat na nějaké útržky z noci. Došla jsem k závěru, že to byla krásná noc.

,,Vážně jsi v pohodě?" zeptal se znova Stev a to mi stekla jedna slza. Zakývala jsem hlavou, že jo. Zase jsem se chtěla zvednout, ale nešlo to ta bolest tomu zabránila.

,,Lili?"

,,Jo?" řekla jsem trochu se zlomeným hlasem.

,,Tohle bylo tvoje poprvé?"

,,Hmmm" zakňučela jsem, protože jsem slzy už nemohla dál zadržovat.

,,Ach jo. Pojď jsem" řekl útěšně a přivinul si mě k sobě. Objímal mě a já mu tiše brečela do hrudníku.

,,Steve?"

,,Hmm?"

,,Táta se bude zlobit. Jakože hodně zlobit"

,,Tak mu to říkat nebudem"

,,Já myslela, že lhát neumíš"

,,Když jde o tebe tak jo" počkat řekl, když jde o mě? On mě má rád? Je to možný? Já ho asi ráda mám. Je tak hodný a chrání lidi co má rád. S Tonym ho štveme, ale on i tak nás má rád. Mám ho taky ráda, ale víc než kamaráda a to on mě asi ne. Chvilku jsme se tam tak mazlili než někdo zaklepal. Vtřeštila jsem oči. Odtáhla jsem se od Steva a rychle se zvedla. Stále mě bolelo břicho, ale teď jsem to musela přetrpět. Popadla jsem všechny svoje věci co byli po zemi a šla do koupelny. Jen jsem zahlédla Steva, který si na sebe bere kalhoty a otevírá dveře.

Pohled Steva

Oblékl jsem si kalhoty a šel otevřít. Ve dveřích stál Clint.

,,No dobrý ráno" řekl s pošklebkem.

,,Dobrý. Co potřebuješ?"

,,Šel jsem vás vzbudit, protože je už deset. Taky jsem se na vás přišel kouknout jestli jste v pohodě, jelikož jste toho vypili docela dost"

,,Jo jasně jen nás bolí hlava"

,,Kde je vlastně Lili?"

,,Myslím, že šla do koupelny"