Bartonova dcera

Epilog

O šest let později

Stála jsem před zrcadlem a kontrolovala jak vypadám. Na sobě jsem měla krásné, dlouhé, bílé a hlavně svatební šaty. Ano asi tak za čtvrt hodiny budu paní Rogersová.

Za těch šest let jsme zničili zbytek Hydry a nastěhovali se do naše domu. Byl blízko AT, aby jsme je stále mohli otravovat svou přítomností. Každou neděli jsme obědvali buďto v AT nebo u nás.

No ale zpět ke svatbě. Měla jsem korzetové šaty se spadlými ramínky. Sukně byla až na zem. Šaty celkově vypadaly jako pro princeznu. Vlasy jsem měla v neupraveném drdolu a celou krásu tomu dal závoj s věnečkem ze živých květin.

,,Tak kde to vázne za deset minut začínáme" ozve se ode dveří mého pokoje v Towru a ve dveřích stojí Wanda s Nat a Pepper.

,,Holky co když nejsem pro něj dost dobrá? Co když si zachvilku najde někoho hezčího a mě chtít nebude?"

,,Neboj Steve tě miluje a ty jeho a budete milovat i ty maličký dětičky, které máš" usmála se Pepper.

,,Cože?! Ja-jak o tom víte?"

,,Nejsme slepý a já slyšela být ne jedno, ale rovnou čtyři malá srdíčka" řekla Wanda.

,,Takže se mi to nezdálo?"

,,Ne budeš mít čtyřčata" řekla Wanda.

,,A-a-ale jak to řeknu Stevovi. Co když děti nechce co když už nebude chtít mě?"

,,Nevyšiluj a pojď. Steve už na tebe čeká a je nervózní jak nikdy" řekl Nat.

Šla jsem po cestě ke svému budoucímu manželovi a tam už stáli naší svědci. Stevovi šel za svědka Bucky a mě Pietro.

Zachvíli jsme si už říkali své ano a políbili se.

Večer už všichni byli docela v podnapilém stavu až na mě a na Steva. Já jsem se alkoholu nedotkla a na Steva to nepůsobilo. Jeli jsme domů a rozhodli se, že ráno zase za nima zajedeme je probudit a pomoct jim.

Doma jsem ze sebe sundala šaty a dala si sprchu. Bylo to uvolňující. Pak jsem si lehla do postele kde už mě čekal můj manžel. Je to divný, ale zvyknu si. Prohlížel si mě od shora až dolů a tvářil se zamýšleně.

,,Co se děje?"

,,Nic jen si tě prohlížím a zkoumám jak vypadáš jako moje manželka"

,,No doufám, že dobře"
Lehla jsem si k němu a on kolem mě obmotal své ruce. Zmáčkla jsem se mu do objetí.

,,Vypadáš krásně jako vždycky, ale teď si moje takže ještě líp. Jen mě zajímá..?"

,,No"

,,Proč si se celý večer nedotkla alkoholu?"

,,No to je totiž tak, že nechci ublížit těm čtyřem malejm vetřelcům uvnitř mě" usmála jsem se a čekala na jeho reakci.

,,Aha tak t-.....Počkej co?! Ty jsi těhotná?!"

,,Zlobíš se?"

,,Vůbec ne jen mi musíš vysvětlit tu čtyřku"

,,No totiž on to nebude-"

,,My budeme mít čtyřčata?!"

,,Hmm"

,,To je úžasný" vydechl a ještě víc si mě k sobě přitiskl.

,,Jsem ráda, že jsi rád"

,,Proč bych neměl? Mám úžasnou manželku a čekám s ní čtyři děti. Řekni mi kdo by nebyl rád"