Bartonova dcera

9.

,,Ahoj" řekla jsem, když jsem došla do obýváku.

,,Ahoj" řekli jednohlasně.

,,Lili tohle je Sharon. Sharon tohle je Lili"

,,Ahoj" řekla a podala mi ruku.

,,Ahoj" přijala jsem jí s úsměvem.

,,Je mi to líto" ozvala se mi v hlavě Wanda.

,,To je dobrý. Stejně jsem nevěřila, že by cítil to samý"

Wanda si nahlas povzdechla a já se na ni koukla.

,,Co se děje?" zeptal se Pietro.

,,Nic co by se dělo?" zalhala Wanda.

,,Že sis tak povzdechla"

,,Ne to bylo jen tak"

,,Tak fajn"

,,Hele lidi jsem nějaká unavená tak já si půjdu lehnout" řekla jsem a vydala se do pokoje.

,,Vždyť si spala do desíti" řekl udiveně táta.

,,Únava je nepřekonatelná" řekla jsem s úsměvem a odešla.

Došla jsem do pokoje a sedla si na pohovku. Na stolku byla maska z plesu. Vzala jsem jí do ruky a prohlížela si jí. Tak strašně moc jsem tu chvilku chtěla vrátit. To když jsme existovali jen my dva. Nikdo jiný. Byl to kouzelný okamžik. Trochu mi steklo pár slz, ale zbytek jsem zahnala.
Ozvalo se zaťukání.

,,Dále" ve dveřích stál táta.

,,Ahoj"

,,Ahoj" usmála jsem se.

,,Lili po pravdě co se stalo?" sedl si vedle mě a koukal mi do očí. Já se koukala na své ruce.

,,Víš. Na tom plese. No opila jsem se a tak nějak jsem skončila se Stevem....v posteli" řekla jsem a cítila jak mi rudnou tváře.

,,Cože?!"

,,Tati prosím nezlob se. Já vím jsem úplně blbá, ale to není novinka. Prostě jsem udělala chybu já vím, ale to není konec světa ne?"

,,Lili proč si mi to neřekla?"

,,Co?"

,,No to co se stalo"

,,Ani nevím"

,,Lili?"

,,Hm?"

,,Koukni se mi do očí a řekni mi, že k němu nic necítíš" řekl táta. Zarazila jsem se.

,,To nezvládnu"

,,Ach jo. Moje milá Lili. Co se ti to zase stalo?" vtáhl mě do objetí a já mu plakala na rameno.

,,Ššš. Bude to dobrý" utěšoval mě a hladil po zádech.

,,Nebude" dostala jsem ze sebe mezi vzlyky.
,,Já já ho asi miluju" zašeptala jsem a znova se zavrtala do tátova ramena. Pomalu jsem se uklidňovala a usínala. Poslední co jsem před pánem cítila bylo to, že mě táta pokládá na pohovku a přikrývá mě.

Pohled Steva

Seděli jsme tam a já nechápal proč se ke mně Sharon tak tiskne.

,,Hele lidi jsem nějaká unavená tak já si půjdu lehnout" řekla Lili a já věděl, že se něco děje.

,,Vždyť si spala do desíti" řekl udiveně Clint

,,Únava je nepřekonatelná" řekla a s úsměvem a odešla.