Kapitola 4

229 21 2
                                    

Když jsme zastavili před domem tak jsem se konečně zeptala. ,,Mikeu víš něco o tý dohodě co měl táta s panem Wolfem?" ,,Jak o tom víš? Táta nechtěl aby jsi se to dozvěděla." ,,Tak mi to Prosím řekni. Luke Wolf se mi před očima proměnil ve vlka. Nechápu jak je to možný, ale myslím si že táta to věděl a proto umřel." ,,Rebeko o tomhle se nesmí mluvit. Prostě to podepiš." ,,Ne. Nebudu podepisovat nic o čem nevím. A proč to mám podepisovat já? Ty jsi starší." ,,Rebeko, buď tak laskavá a na nic se neptej. Prostě to podepíšeš aby jsme neměli problémy." ,,Fajn." S těmito slovy jsem vylezla z auta a naštvaně odešla domů. Máma už spala a tak jsem tiše vyšla schody a zamkla se v pokoji. Z pod postele jsem vytáhla tátovi věci. Začala jsem je opatrně vyndavat. Když jsem vytahovala tátovu oblíbenou knihu vypadla z ni obálka. Byla s mim jménem rychle jsem ji otevřela a začala číst.
"Drahá Rebeko,
Nejsem pyšný na to co jsem naší rodině způsobil, ale vím že to pochopíš. To co jsem ale udělal tobě mě mrzí. Pochop neměl jsem na výběr. Naše rodina je výjimečná. Patříme do smečky Svobodných. Po úmrtí mého otce jsem se stal alfou smečky. A když se narodil Mike měl jsem i nástupce. Jenže pak jsi se narodila ty. Nebylo zvykem aby se narodila vůdci dcera a tak jsme se s tvou matkou rozhodli, že ti nic neřekneme. Vše bylo v pořádku dokud se nepřistěhoval Wolf. On je alfa ve smečce úplňku. Čistokrevná smečka skládající se jen z nejsilnějších rodin. On přišel s dohodou. Ty si v budoucnu vezmeš jeho staršího syna a tím se spojí smečky. Ale já nesouhlasil. Mike se vzdal svého dědictví ze strachu a tak je všechno na tobě.
Táta
Po přečtení jsem se ihned rozbrečela.

Krvavý měsícKde žijí příběhy. Začni objevovat