Kapitola 8

202 15 0
                                    

Než jsme dorazili k domu smečky, trvalo to dlouho. Mike hodně zastavoval, aby zjistil jestli nás nesledují. Na místě nás ale čekalo překvapení. Smečka se sešla, aby odhlasovala ústup nebo boj. Vběhla jsem do místnosti zrovna v tu chvíli kdy se mělo hlasovat. ,,Počkejte. Nemůžete hlasovat když nemáte všechny členy." Joe se na mě překvapeně podíval. Zřejmě nečekal, že se objevíme. ,,To nemůžeme, ale mysleli jsme že jste mrtví. A vaše matka odešla ze smečky a přešla k Wolfovi." ,,Ano matka nás zradila. Ale já ne. Já budu bojovat až do konce za svou smečku Svobodných vlků. Naučím se proměňovat a získáme zpět naše území. Slibuju že se mnou to získáte. V boji se ale nevyhneme ztrátám. Ovšem oběti na naší straně budou hrdinové. Bojujte po mém boku a bude to jako dřív. Jedna smečka a její město." Joe po mě střelil pohledem plným nenávisti, ale hned se usmál. ,,Naše alfa nám dala slib. Je dcerou svého otce a právoplatna dědička. Pokloňte se naší vůdkyni." S těmito slovy se mi poklonil. Ostatní ho hned následovali. Byla jsem v rozpacích. Nevěděla jsem co dělat. Po chvíli se zvedli a všichni odsouhlasili boj. Když jsem je propustila tak se rozešli pryč. Využila jsem tedy té chvíle a šla za Mikem.
,,Mikeu?" Zavolala jsem, ale nikdo se neozval. Došla jsem tedy k místu kde mělo být auto, ale bylo pryč. Mike mě opustil. Začala jsem se bát, když v tu chvíli vylezl z lesa. ,,Bek stalo se něco?" ,,Ne. Já jsem jen myslela že jsi mě opustil." ,,To bych nikdy neudělal." Usmál se na mě a objal mě. ,,Mikeu? Co je Joe zač? Nemám z něj dobrý pocit." ,,Nevím. Objevil se tu po tátově smrti. Smečka ho přijala, protože do smečky Svobodných může každý. Taky se mi nelíbí. Nechám ho proklepnout." Ujistil mě s úsměvem. ,,No nic. Postavil jsem nám stan. Dnes jsem tě omluvil ve škole a udělal jídlo. Taky tam na tebe čeká Marta. Je to bylinkářka a pomůže ti s proměnou." ,,Dobře. Děkuju Mikeu za všechno." ,,Seš moje jediná rodina." Usmál se a vedl mě na lesní mýtinu kde stál stan s ohništěm u kterého stála starší žena. Když nás uslyšela přicházet tak se s úsměvem otočila. ,,Musíš mít hlad. Odvaha vysiluje." S těmito slovy přede mě postavila misku s jídlem. Pustila jsem se do toho. Po jídle vše uklidila. ,,Rebeko, vím proč máš problém s proměnou a nic si nepamatuješ. Wolf na tebe použil vzpomínkové kouzlo. Já se ho pokusím zvrátit, ale nic neslibuju." Jen jsem přikývla a poslouchala další instrukce. ,,Aby jsi vše pochopila musíš se vrátit do té doby kdy tvůj otec umřel. Celé to uvidím s tebou. Tento rituál nesmí být přerušen jinak umřeš. Proto se Mike promění a bude nás hlídat." Všechno jsem odsouhlasila. Marta kývla na Mikea a ten se proměnil. Najednou tam stál černý vlk. Byl nádherný. Připadal mi povědomý. Než jsem na to stihla přijít, tak mi Marta podala sklenici se zelenou tekutinou. ,,Vypij to. Tím se spojíme a zároveň se vrátíme tam kam potřebujem." Kopla jsem to tedy do sebe. Hned jsem upadla do kómatu. Ale to co následovalo mě mělo zničit.

Krvavý měsícKde žijí příběhy. Začni objevovat