Luke
Když jsem dorazil k domu tak jsem zpomalil. Táta se pojistil a tak byli okolo rozestavěné hlídky. Byli to lidé. Ti nejhorší z města. Kriminálníci kteří pro tátu pracovali výměnou za to že nemusí do vězení. Pozorně jsem si je prohlédl. Měli zbraně. Neměl by to být až takový problém. Opatrně jsem se teda vydal blíž. Připlížil jsem se k jednomu hlídači a než stačil cokoliv udělat tak jsem vyskočil a zakousl se do krční tepny. Proměnil jsem se zpět do lidské podoby a sebral mu pistoli. Pomalu jsem se vydal dovnitř domu. Podle toho co jsem si pamatoval byla Rebeky máma ubytovaná v pokoji pro hosty v prvním patře. Vydal jsem se teda ke schodům. Nikde nikdo nebyl. Bylo tu až podezřelé ticho. Vyšel jsem do první patra a tam začali problémy. Dveře hlídali dva chlapci. Když mě zahlídli tak ten jeden řekl něco do vysílačky a druhý už se na mě vrhl. Rána pěstí mě překvapila, ale té další už jsem se vyhnul a vystřelil po něm. Trefil jsem ho do břicha. Dopotácel se ke schodům a spadl z nich. Ještě tam byl ten druhý který to celé sledoval s pobavením. Zvedl jsem zbraň k dalšímu výstřelu, ale byl rychlejší. Jen tak jsem se vyhnul kulce a škrábla mě na ruce. Nevnímal jsme to a vystřelil. Nevěděl jsem kam mířím, ale zabil jsem ho. Doběhl jsem ke dveřím a otevřel je. Rebeky máma byla celá vystrašená. ,,Musíte ihned se mnou. Rebeka vás potřebuje." ,,Ale..." Než to stihla doříct popadl jsem ji a táhl ji pryč. Nevím jak, ale nakonec jsme se ocitli na mýtině v lese smečky Svobodných.
Rebeka
Včera zmizel a dnes se objevil na mýtině i s mojí matkou. ,,Luku co jsi proboha vyváděl? A proč jsi nikomu nic neřekl?" ,,Nechtěl jsem nikoho ohrozit. Ale dokázal jsem to a teď má kdo udělat rituál." ,,Dobře." Rozhlédla jsem se po všech přítomných. ,,Můžete se prosím někdo ujmout mé matky?" Přihlásila se jedna starší žena. ,,Děkuju." Všichni tedy odešli a nechali mě s Lukem o samotě. ,,Mohl jsi něco říct. Mohla jsem ti pomoct." ,,Rebeko nemohl bych ohrozit život budoucí Alfy." ,,Děkuju že jsi ji přivedl." ,,To byla maličkost." Všimla jsem si rány na jeho ruce. ,,Jsi zraněný." ,,Jen mě škrábla kulka. Nic to není." ,,Aspoň ti to vyčistím. Aby se tam nedostala infekce." Usmála jsem se na něj a vzala ho ke stanu s lékárničku. Ránu jsem vyčistila. A obvázala. Byla hlubší než se na první pohled zdálo. Když jsem ho ošetřovála pořád si mě prohlížel. ,,Proč na mě tak koukáš?" ,,Jsi nádherná." Pak udělal něco co jsem nečekala. Políbil mě.
Luke
Šel jsem spát s pocitem výhry. Dokázal jsem sám přivést matku Rebeky a zachránil tak nadcházející rituál a taky jsem konečně něčim překvapil a dokonce zaskočil Rebeku. Ale stále nevím jestli je schopná mého otce porazit. Ale naděje umírá poslední.
