Musela jsem přijít na to jak se proměňovat. Wolf měl v tomhle pravdu. Byla jsem neschopná. A tak místo za Martou jsem šla za Lukem. Věřila jsem, že by mi mohl pomoct. Šla jsem tedy tím směrem kterým odešel. ,,Luku?" Zavolala jsem. V tu chvíli se vynořil ze křoví černý vlk. Nejdřív jsem se lekla. A pak se ten vlk začal zvětšovat a najednou přede mnou stál Luke. ,,Copak potřebuješ Rebeko?" Usmál se na mě. ,,Chci se naučit proměňovat a myslím, že by jsi mi mohl pomoct." ,,No mohl. Ale co za to?" ,,Co by jsi jako chtěl?" Zeptala jsem se naštvaně. ,,Chci být člen smečky. Což znamená, že mě budeš muset přijmout řádným obřadem." Vůbec se mi to nelíbilo a věděla jsem, že smečka nebude souhlasit. Ale co mi zbývalo. Musela jsem to udělat, pro záchranu všech. ,,Dobře. Budeš přijat. Ale až se naučím přeměně." ,,Dobře. Tak začneme." Usmál se na mě a začal vysvětlovat. ,,Musíš se soustředit na svou vlčí divokou podstatu. Až si uvědomíš svou pravou podstatu tak to teprve půjde." ,,Dobře. To je jako všechno?" ,,Jasný. Čekala jsi něco extra?" ,,Jo čekala. To je celkem mo jednoduchý. To stihnu do úplňku." ,,Rebeko tak jednoduchý to není. Musíš si uvědomit svou podstatu. To je těžký když jsi neměla žádný vedení už od dětství." ,,Aha. Tak ja to zkusím." Začala jsem se soustředit. Predstavila jsem si vlka, divokého a nespoutaného. Jenže to nefungovalo. Po deseti minutách jsem to vzdala. Nepatřila jsem mezi trpělivý lidi. ,,Nejde to." ,,Rebeko zkus se soustředit na něco co ti připomíná tvého vlka. Nebo jak si myslíš že by měl vypadat." A tak jsem začala znovu. Soustředila jsem se. A pak jsem si vzpomněla na ten den kdy otec umřel. Na to jak jsem běžela. Cítila vítr a sníh odletující od tlap. A pak se to stalo. Začala jsem cítit jak se mi prodlužují uši a nos. Kosti se zkracovali a prodlužovali podle anatomie vlčího těla. A pak to přestalo. Byla jsem vlk. Cítila jsem radost. Začala jsem poskakovat a běhat. Tolik možností jsem náhle měla. Cítila jsem zajíce v křoví a srnku asi deset metrů od nás. Všechny lovecké instinkti se mi zostřily. Najednou vedle mě stál černý vlk. ,,Je to úžasný co?" Ozval se mi v hlavě Lukův hlas. ,,Jo je to boží." ,,Ukážu ti lov jestli chceš." ,,Určitě." Luke se tedy rozběhl směrem k zajíci. Běžela jsem hned za nim. Luke obehl křoví a zajíce vyděsil. Zajíc vyběhl ke mně. Probudil se ve mně lovec. Rozbehla jsem se za nim a chytla ho. Zakousla jsem se mu do krku a přerušila tak krční tepnu. Byla jsem nadšena. Dokázala jsem se proměnit a ještě chytit zajíce. Luke měl na tváří něco jako úsměv. ,,Dáš si?" Zeptal se s pohledem upřeným na zajíce. ,,Jasný." Vyplázla jsem na něj jazyk a pustila se do zajíce.
