Přesně 10 minut mi trvá sníst snídani, 20 minut trvá osobní hygiena která zahrnuje rychlou sprchu a čištění zubů, hodinu trvá než se nalíčím jelikož mám ráda hodně výrazný makeup. Po tom co tyhle věci dodělám je půl deváté ráno. A v tuto dobu obvykle koukám do stropu až do oběda, po obědě chodím spát a když se probudím je už večeře. A po večeři hurá zpátky do postele. Tohle je můj celý život tady v blázinci, skoro žádné terapie a spousta nudy.
Dnešek je ale jiný a to tím že jsem si našla kamarádku, nebo spíše holku co se se mnou dělí o cigarety. Nekouřila jsem do doby kdy jsem skončila tady, celkem to tu zabíjí čas a dokonce i mě. Moje nová kamarádka se jmenuje Denča je o dva roky starší a je tu s podobným problémem.
,, Kvůli čemu tu vlastně jsi?" Otáže se nesměle Denča. ,,Pokusila jsem se o sebevraždu, ale neúspěšně " odpovím
,,To je dobře, bez tebe by byl tenhle svět jen nudná koule" řekne a odklepne popel z cigarety.
,,To je hezké" řeknu a pak obě mlčíme.
To ticho řekne mnohem víc než všechny slova. Lidem vadí to že jsem tichá ale mě to takhle vyhovuje. ,,Zítra mě propouštějí" přeruší mě Denča
,,ale co tu budu bez tebe dělat?" Řeknu a po obličeji mi steče slza o velikosti hrášku.
,,Nebul, třeba se ještě někdy potkáme" řekne s úsměvem a zase opět mlčíme protože obě dost dobře víme že toto je naposledy co se vidíme.
ČTEŠ
mentally ill
Romancezdravím, toto je příběh který popisuje můj pobyt v psychiatrické léčebně a zkoumá příběhy ostatních pacientů. příběh je založen na skutečné události.
