Jmenuji se Dáša, je mi 68let a mezi moje koníčky patří starání se o zvířata. Zvířata miluju, nejvíc ježky, jsou tak malý a bezbranní. Lidem se moje láska k ježkům zdá přehnaná a nechápou ji, vlastně kvůli tomu jsem tady. Po tom co ježečci zemřeli tak jsem si je nechala vystavené na okně jako pomátku. Připomíná mi to ty staré dobré časy když ještě žili na tomto světě. Další důvod proč jsem tady je že jsem prý paranoidní, ale to si nemyslím.
Dnes je úterý, a to je den kdy jsi můžu půjčit oblečení které někdo nepotřeboval a tak nám ho tady nechal jako zálohu. Pan sanitář mi vždy nechá vybrat si jaké oblečení chci. Dnes jsem našla úžasný kousek je to zelené tričko a na něm je medvídek. Nechápu jak tu tuhle krásnou věc mohl někdo nechat.
Po obědě chodíme s paní ošetřovatelkou na procházky, vždycky si schovávám věci ze snídaně abych to pak mohla dát venku zvířátkám. Celkem se bojím že tu po mém odchodu nezbude nikdo kdo by je krmil. Ale slečna Lenka se nabídla že je občas nakrmí tak asi nemám důvod proč se bát.
ČTEŠ
mentally ill
Romancezdravím, toto je příběh který popisuje můj pobyt v psychiatrické léčebně a zkoumá příběhy ostatních pacientů. příběh je založen na skutečné události.
