55 7 1
                                    

Dnes mi konečně přišel balíček s mými osobními věcmi. Obsahuje dvě mikiny, tričko, ryfle, tepláky a konečně můj telefon s nabíječku. Zrovna když si vybaluji věci zaklepe na dveře sestřička. ,,Je tady slečna Tůzová?"
,,Ano, to jsem já" odpovím a odložím si mikinu do skříně.
,, Pan doktor nařídil že nesmíte používat telefon, vezmeme ho k nám na sesternu a  výjimečně budete moci zavolat domů" řekne a popojde o dva kroky ke mě.
,, Dobře" odpovím a podám jí ho i když bych ho v tuhle chvíli nejraději hodila panu doktorovi do ksichtu.
,,S tímto mě opravdu naštval" svěřuji se Denči.
,, Třeba ti ho po nějaké době vrátí" odpoví s nezájmem
,,Taky v to doufám" řeknu a nadýchnu se cigarety ,, nemůžu uvěřit že už dnes odcházíš" řeknu po chvilce
,, Já taky ne" usměje se ,,tohle bylo nejdelších 14 dní v mém životě a teď budu muset překopat svůj život od základu abych do toho zase nespadla"
Obejmu jí a ona bere do ruky obrovskou tašku a otevírá dveře ,, ahoj" křiknu na ní ale ona už je na druhé straně dveří a neslyší mě.
Tak a teď jsem tu zase sama, zamumlám pro si sebe.

mentally illKde žijí příběhy. Začni objevovat