Konečně mi oznámili že bych mohla jít za týden domů. Strašně se těším, svého milovaného pejska jsem neviděla již strašně dlouho. Nevím jestli to čekání přežiju. No nic musím se jít namalovat, zachvilku přijede maminka. Od doby co jsem tu máme mnohem lepší vztah a vídám ji i celkem ráda. Občas mi donese něco sladkého a mám alespoň co dělat před odpoledne.
Maluji si zakroucenou linku do takové spirály, strašně se mi to líbí, cítím se potom taková výjimečná protože jsem nikdy nepodkala nikoho kdo by ji měl namalovanou stejně. Ještě řasenku a můžu vyrazit. Mamka obvykle čeká před budovou a dnes je tomu stejně. Jdeme k autu ona mi oznámí že pro mě má překvapení. Že by další čokoláda? Super.
Nasedneme obe do auta a jedeme na parkoviště vedle pavilonu číslo 1. Když zastaví a já se otočím všimnu si že vzadu sedí můj milovaný pejsek. ,,Děkuji moc!, To jsi ho sem propašovala přes vrátnici?" Řeknu s nadšením. ,,Ano, ale oni to ani nějak extra nekontrolovali." Odpoví
Za pavilonem číslo 1 je louka a tak jsme si šly sednout tam. Mamka vytáhla nějaké jídlo a udělali jsme si piknik.
Loučení bylo ale mnohem těžší, už bych chtěla být doma se svým pejsankem.
ČTEŠ
mentally ill
Romancezdravím, toto je příběh který popisuje můj pobyt v psychiatrické léčebně a zkoumá příběhy ostatních pacientů. příběh je založen na skutečné události.
