11

77 6 1
                                    

V noci jsem moc nespal, pořád mi dokola v hlavě probíhala ta vzpomínka, nemohl jsem na to přestat myslet, proč se mi vybavila zrovna tahle? Proč ne jiná? Proč se vůbec objevila? Co když si všechno pamatuju, ale nechci si to pamatovat, tak jsem to vytěsnil z hlavy? Tuhle otázku jsem si pokládal skoro celou noc, ale nemohl jsem na ni najít odpověď..
V sedm ráno jsme měli budíček, já jsem vstal ještě asi hodinu před tím než nás začali budit, Kacchan byl ale už taky vzhůru, nebo snad ještě vzhůru? "Kacchan? Spal jsi vůbec? Nevypadáš vůbec dobře.."
"Tak to ti teda děkuju.."
"Ježiš, promiň, nemělo to tak vyznít.."
"Neboj já jsem to pochopil.."
Pochopil jsem jak to myslel, ale prošlo mi vtipné si z toho udělat srandu..
"Od kolika hodin jsi vzhůru?"
"Od včerejška, nemohl jsem usnout, ta vzpomínka mi furt běhá v hlavě.."
"Běž si lehnout, alespoň na tu hodinu.."
"Yo, půjdu, už začínám být unavený.." Snad se mi teď už povede usnout, vážně se potřebuju vyspat.
Zalehl jsem a opravdu tvrdě usnul.
Kacchan už spal, je tak strašně roztomilý když spí..
Najednou jsem se objevil sám v naší chatce, všude bylo ticho až najednou z ničeho nic začal někdo křičet o pomoc.. jakožto správný hrdina jsem běžel směrem odkud křik zněl.. hlas mě zatáhl až do lesa.. byla tam malá holčička a LoV (league of villains) najednou si mě všimli a běželi proti mně, v tu chvíli jsem se s křikem probudil..
"Kacchan?! Jsi v pořádku?!"
"Asi yo.. jenom zlý sen.."
"Bakugo?"
"Co se děje? Běžte ještě spát.." jsem fakt unavenej a oni určitě taky, včerejšek byl strašně náročný..

.
strašně moc se omlouvám ze nevyšla delší dobu kapitola, neměl jsem moc náladu a taky jsem řešil problémy s telefonem, všechno už je v pohodě a už snad budou vycházet častěji <3

Bakudeku Tábor Kde žijí příběhy. Začni objevovat