Co kdyby...?x POZASTAVENO x

6. Kapitola

,,Co myslíš, že to má znamenat?", sedíme s Finnickem v místnosti s vybavením pro třídy. Kolem nás jsou krabice s křídami, tužkami a papíry. Kdyby sem někdo přišel, asi by nás na první pohled ani neviděl, jelikož sedíme v úplném rohu místnosti za horou uniforem. 

Když jsem přijel z Dvanáctého kraje, šel jsem hned za ním. Řekl jsem mu o té perle, ale on se s mnou odmítal bavit na chodbě tak mě zatáhl sem. Teď si mezi nechává perlu prokluzovat mezi prsty a já mám co dělat aby jsem mu ji nevzal. Je to předce od Katniss. Nemá to být ani tady. Ani u mě, i když jsem rád že ji tady mám....alespoň něco s čím cítím, že mám Katniss u sebe... měla by jí mít Katniss. I když kdo ví, jestli má ještě vůbec ten medailonek. 

,,Myslím, že ti tím Snow chtěl připomenout, že on je ten, který má nad vším moc. A tím i nad vámi."  Pokládá mi perlu na dlaň a ji pevně zavírám, aby nikam neutekla. Musím vymyslet kam si ji dám, aby jsem ji mohl mít pořád u sebe. 

,,Ale to nedává smysl. Vždyť každý ví, že je ten co všechno řídí. Nikdo nemá takovou moc jako on."

,,Podle mě se pleteš. Co jsme se dostali z arény, a Kapitol zajal Katniss a ..." odmlčel se, protože se mu do očí zase nahrnuly slzy. Nese to hodně špatě. Já se svůj smutek snažím skrývat, ale Finnick se uklidňuje pláčem. Jestli mu to pomáhá tak proč ne. ,,a Annie, s Johannu se kraje začaly bouřit. Nevím kolik ti toho řekli, ale oni tě potřebují. Všechno bylo dříve plánováno s Katniss, ale teď když...Musíš to být ty kdo se pokusí sjednotit kraje, aby se postavily Kapitolu."

,,Fnnicku ale já jsem tohle nikdy nechtěl. Nikdy jsem nechtěl aby ze mě udělali jen figurku v jejich hře a to oni právě teď dělají. Vymýšlí plány, kterých jsme součástí všichni a nikoho se neptají. Myslí si, že jim na všechno kývneme, když nám nabízí svrhnutí Kapitolu. Ale jak by to skončilo? Copak si nepamatuješ, jak dopadla válka? Kolik lidí při ní zahynulo? A kolik by jich mohlo umřít teď? Vždyť vymřel skoro celý Dvanáctý kraj-" ,,A kdo ho zničil?" ,,...Kapitol." skláním hlavu k nohám, protože si uvědomuji význam tohohle všeho. Všechno to co se děje je nevyhnutelné, ale já válku nechci. Nikdy jsem nechtěl a nikdy nebudu. Ale kdo ví co mi zbývá. 

,,Ale jak by se mi mělo podařit sjednotit kraje, aby bojovaly proti Kapitolu? A i kdyby, co by se dělo potom? V celém Panemu by byl neklid a někde by se mohlo pořád bojovat." najednou se otevřely dveře a já jsem spatřil Haymitche.  Sice se chvilku po místnosti rozhlíží, ale pak nás spatří.Jak nás tady našel?

,,Ahoj Peeto. Finnicku, jak se vede?" zeptal se a přisedáváá si k nám na zem.,,Jde to."

,,Nechci vás dlouho zatěžovat, tak rovnou k věci. Potřebujou vás na velitelství. No Peeto spíš tebe, ale jestli budeš chtít jít taky, nikdo ti nebrání." Finnick jen zakroutí hlavou. Asi nemá moc náladu na ty jejich kecy. Upřímně já taky ne. Budu zase poslouchat nějaké strategie, jak se dostat do různých krajů, a nebo jak rozvrhnout výcvik vojáků. Haymitch se zvedá a já musím za ním. Kývnutím hlavy se loučím s Finnickem a vyrážíme na chodbu. Až teď si všímám jak ztrhaně Haymitch vypadá. Nedostatek alkoholu se na něm dost projevuje. No nedostatek... řekněme, že se mu vůbec bez alkoholu, který je ve Třináctém kraji přísně zakázaný, žije špatně. Musí to pro něj být těžké. Konečně se dostáváme ma velitelství, které je přeplněné lidmi. Mezi nimi zahldnu vysokého kluka s hnědými vlasy. Nemůže to být nikdo jiný než Hurikán. Od svého příjezdu do Třináctky jsem ho neviděl. Asi se účastnil výcviku na vojáka. Na stěně je vidět velkou obrazovku, která tady dříve nebyla. Asi půjde o nějaké kapitolské vysílání, které je pořád stejné. Záběry z poničených krajů. Propaganda. Proslovy Snowa o povstalcích... Vrhám po Haymitchovi vyčítavý pohled, protože tohle opravdu poslouchat nehodlám. Už se otáčím k odchodu, ale on mě chytá za rameno a naznačuje mi aby jsem se díval. V ten samý okamžik se obrazovka rozsvítí a objeví se na ni Caesar Flickerman. 

,,Vítám Vás, obyvatelé Panemu."rozzáří se na kameru. ,,Dneska je tady pro Vás speciální vysílání o tom co se doopravdy stalo na konci her. A kdo jiný by nám to měl říct, než jejich účastnice a naše oblíbenkyně. Dámy a pánové, Katniss Everdeenová."

Zatají se m i dech. Kamera jí zabírá, jak sedí v křesle naproti Caesarovi, ve světle šedých šatech, které ji sahají až ke kotníkům. Vlasy má sčesané do složitého účesu, ale nic z toho co má na sobě nepřipomíná Cinnův styl. Copak by ji do takových šatů narval někdo jiný než Cinna? To je teď jedno, hlavní je že jí vidím. Zadívám se jí do tváře. Očima hledí do země, ale když je na krátký okamžik zvedne do kamery vidím v nich strach a bolest. Nic ale nenasvědšuje tomu, že by jí nějak mučili. Zdání sice klame, ale to je jedno. Vidím, že žije. A Kapitol by nedopustil aby na ni při jakémkoli vystoupení byly znát nějaká zranění. 

,,Takže Katniss, povíš nám co se tu poslední noc v aréně stalo?" Ptá se jí Caesar.

,,Já... tu poslední noc, kdy jsme se oddělily, já s Johannou a nechali tam Peetu a ostatní...to už se nemělo stát. měla jsem zůstat s ním, ať už by se stalo cokoliv..." nikdy nebyla dobrý mluvčí, a tohle téma pro ni musí být obvzlášť bolestné. Po tváři se jí kutálí slza, kterou ovšem hned otírá a vyděšeně se podívá za kameru. Jestli ji k tomuhle rozhovoru přinutili, museli jí dát i rozkazy co říct. A ona je nesmí porušit jinak by se jí to mohlo nevyplatit. Při tom přemýšlení zjišťuji, že mi po tváři táké stéká slza. 

,,To je v pořádku Katniss," říká ji Caesar a pohladí ji. Ona sebou jen cukne a už se vrací zpátky do reality. ,,můžeš nám říct na co si myslela, když si vypustila ten šíp?"

,,Havně si musíte ujasnit, že jsem do arény nešla s vědomím, že by jsem se kdy ještě mohla vrátit. Chtěla jsem jen zachránit Peetu. To bylo mé největší přání. Proto ta střela nebyla mířená na "strop" arény, ale chtěla jsem zabít blížící se Enobariu, aby jsem Peetovi usnadnila cestu k vítězství. Byla jsem si jistá, že kdyby už zbívali jenom dva soupeřové. Peeta by to dokázal. Ale potom jsem si uvědomila, že je jednoduší způsob..."

,,A proto si vypustila ten šíp do silového pole?" zeptá se ji aby to mohl pochopit. Katniss se podívá ná špičku svých bot a jen pokrčí rameny. ,,Ano i ne".

,,Dobře Katniss, děkuji ti. Ale přece se Tě ještě na něco musím zeptat. Věděli jste o plánu vzbouřenců? O tom, že se vás snažily z arény zachránit?" Katniss ho probodává pohledem. Alespoň v něčem je pořád stejná. ,,Vy si myslíte že jsme věděli o nějaké vzpouře? Ne. O žádné vzpouře jsme nevěděli. Bohužel jsme ale byli v špatnou dobu na špatném místě. Stali sme se jen nějakou jejich záminkou ke vzpouře. " při posledních slovech se jí zvedl hlas a téměř je zakřičela.

,,Děkuji Ti Katniss Everdeenová. Myslím že to pro dnešek stačí. Jestli chceš ještě něco říct, máš možnost. " vypadá to že se chystá něco říct, pak se ale rozhlédne po místnosti ve které natáčí a nakonec jen zavrtí hlavou. Skloní ji ke svým rukám a já si teprve ted všímám, že v nich drží ten medailonek co jsem jí dal. Má ho dobře schováný, že by si toho asi ostatní nemohli všimnout. Já ale vím přesně jak vypadal. A taky vím že se mi to nezdálo. Kamera se obrací na Caesara, ten se loučí a obrazovka zhasíná...

>>>-->>-------------I>

Omlouvám se hrozně moc, že až teď, ale musela jsem pomáhat na zahradě :)...To víte no když ještě je hezky tak toho naši museli využít :D jinak se ješte omlouvám za to, že jsem ten rozhovor s Kat nějak moc nenapodobila tomu Peetovu..teda jak to bylo v knížce. Jen si ji ale nedokážu představit, že by takhle přemýšlela :) ...tím nechci říct nic špatného :D