Co kdyby...?x POZASTAVENO x

10. Kapitola

,,Skvěle," zazní z mikrofonu. ,,Sejdeme se za hodinu na velitelství a sestříhané to představíme prezidentce." Jaké nadšení pro nic. No , alespoň mám teď na chvilku volno.

Přicházím ke své ubikaci a jdu rovnou do sprch. Je to jen taková obdélníková místnost s umyvadly, malým zrcadlem a třemi sprchami. Pouštím si teplou vodu a nechávám si ji kapat do obličeje. Nemůžu tady ale být moc dlouho, protože teplá teče jen chvilku. Po osušení se podívám do zrcadla. Málem bych toho kluka co tady přede mnou stojí nepoznal. Mám pohublý obličej a příšerně rozčepýřené vlasy. I celkově mám pohublejší postavu. Musím se vzchopit. Musím udělat všechno pro záchranu Katniss a na to musím být silný. A čím úspěšnější budu v proklamách, tím dřív by mi toto přání mohla prezidentka splnit.

Usoudím, že už je čas jít na velitelství za ostatními, tak si beru do náprsní kapsy perlu a vykračuji na chodbu. Překvapuje mě kolik lidí tady je. Včetně Haymitche, Coinové, Dioda, Bogse,Plutarcha a Effie tak v rohu místnosti ještě vidím Hurikána a dokonce i Finnicka a spoustu dalších lidí.

,,Tak konečně jsme tady všichni," začne Plutarch. ,,Paní prezidentko? Můžeme začít." S těmi slovy místnost potemňuje a rozsvěcí se obrazovka na které jsem naposledy viděl rozhovor s Katniss.

Vidím záběr na sebe, jak jsou za mnou v pozadí trosky Kapitolu a v pozadí lidi ,kteří řvou nadšením. Po skončení ukázky se podívám po místnosti. Všichni vypadají nanejvýš spokojeně. I Coinová. ,,Skvělé. Můžete to začít vysílat. Diode podařilo by se vám to pustit alespoň do vetšiny krajů?"

,,Myslím že ano. Už jsem se najisto dostal do Jedenáctky, Sedmičky a Devítky, ale myslím že se mi to podaří-",, Vy si vážně myslíte, že vám toto pomůže přivést lidi na vaši stranu?" už to neudržím. Ano možná by to pár lidí přimělo připojit se k nám, ale měl jsem takový dojem že chtějí celý národ. Vím že jsem s tím nechtěl mít původně nic společného, ale když už by mi za to byli schopni poskytnout alespoň nějaké nové informace z Kapitolu, zapojím se klidně na plno. ,,Pardon, ale tohle jsou, ač dobře vybraná slova, tak na sjednocení krajů vám to stačit nebude. " všichni na mě hledí jako kdyby jsem právě někoho nařkl z vraždy.

,,A co bys jiného navrhoval?" zeptá se mě Plutarch.

,,Vy jste tady tvůrce her... a zábavy. Mělo by vás něco napadnout."

,,No mě se tato sloíva zdají dostačující..."

,, Má pravdu. A Heavensbee dostačující je v této situaci málo jen tak pro vaši informaci." vloží se do toho Coinová. Od ní bych to sice nečekal, ale když se mnou souhlasí tak proč ne. ,,Ale jak jinak lidi sjednotit, než slovy? Tady nemáme žádné prostředky na to jim ukázat, že by jsme byli silná armáda."Chvíli nad jejími slovy přemýšlím, ale nakonec se ozývá Haymitch.

,,Co jim ukázat ,že jsme na jedné lodi. Nechte ho se podívat za lidmi do krajů a natočte ho s nimi. " všichni včetně mě nad jeho slovy přemýšlejí. Možná by to nebylo až tak marné.

,,To by bylo riskantní, co kdyby se mu tam něco stalo. Nemůžeme ho jen tak poslat do nějakého z krajů, kde probíhá buď povstání, nebo bombardování ze strany Kapitolu."

,,Ale paní prezidentko jakou jinou možnost bychom měli? Natáčet zdlouhavé proslovy, které lidem stejně nic neřeknou? Za to riziko to stojí." říká Haymitch a vypadá ze sebou spokojen.

,,A do kterého kraje?"

,,Do osmého. Máme záznamy, že tam došlo k prudkému bombardování."

,,Dobře, pokud s tím souhlasíte, zítra se tam vydáte." přikývnu a zvedám se k odchodu. Nezdá se to, ale po dnešku jsem unavený, že bych mohl spát celý den. Ale spánek mi ještě není dopřán protože sotva dojdu do ubikace a zavřu za sebou dveře, ozve se na ně zaklepání. Protočím oči a vrhnu omluvný pohled směrem k posteli. Otevřu dveře a kolem krku mi padne Prim. ,,Peeto!" visí mi na krku a já cítím, že ji tečou slzy. Začínám panikařit, že se jí nebo její matce něco stalo, proto ji obětí neoplácím, ale strhávám ji ze sebe a rychle se ji ptám ,,Prim co se stalo? Jsi v pořádku?!" začínám si ji prohlížet, jestli na ni neuvidím nějaké zranění. Ona se lehce pousměje a zase mě chytne kolem krku. Trochu se uvolňuji a objetí ji opácím. ,,Nic se nestalo.A děkuji ti." ,,Za co? " ,,Za to že se snažíš vysvobodit Katniss." ,,Prim, to je přece samozřejmost." říkám ji a já zjišťuji že se na krátký okamžik cítím šťastný. ,,Katniss má být tady s námi. A hlavně s tebou. Je to tvoje starší sestra a za nic na světě bych nedovolil, aby si o ni přišla." ještě chvíli s ní zůstanu ale pak už si myslím, že je pozdě a ona by měla jít zpátky za matkou. ,,Prim, že bys mi tady vadila, to ani v nejmenším, ale neměla by si jít už zpátky za matkou?" podívá se na mě se skleněnýma očima a přikývne. Ještě mě naposledy objala. ,,Děkuju, za všechno"

,,Není vůbec za co. A ty to víš." řeknu a odpovědí je mi její lehký úsměv . ,,Dobrou Peeto," ,,Dobrou."

Konečně ulehám do postele. Jsem rád, že za mnou Prim přišla. Dlouho jsem se necítil tak užitečný. Prim je úžasný člověk. Ani jsem nestihl postřehnout, kdy stihla tak rychle vyrůst. Z málého káčátka, jak mi Katniss říkala, se během pár měsíců stala vyspělá dívka. Už to není to malé děvče, které vždycky nahlíželo do naší výlohy s dorty.

Usínám rychle a zdá se mi o tom jak jsme s Katniss na střeše výcvikového centra. O té chvíli na kterou nikdy nezapomenu. Jen já a Katniss...To je můj po dlouhé době sen, ve kterém nikoho neztratím a mám při něm klidné spaní.

<|———————-<<—-<<<<

Bello! :D Tak jsem zde a se mnou i další kapitola :3 původně jsem ji chtěla zveřejnit až zítra, nebo v neděli, ale do té doby možná, opakuji MOŽNÁ :D stihnu napsat další :D :P Doufám že se vám líbí a nezklamala nějak :) A příští kapitolu už se podíváme do Osmičky :D tak uvidím no :) ....ale řeknu vám, že by jsem hned radši přeskočila na ty části, ve kterých už bude Kat :D ....už se na to moc těším :3 tu část už mám kupodivu dost jasnou, jak bude vypadat.

Hope you like it and... May the odds be ever in your favor :3 :)