Co kdyby...?x POZASTAVENO x

12. Kapitola

Probouzím se v bílé místnosti. Vedle mé hlavy stojí stojan s kapačkami a kanylu mám zavedenou do ruky. Hrozně mě bolí hlava . Zase se mi zdál sen, který ovšem nezahrnoval jen výjevy z Hladových her, nýbrž i návštěvu Osmého kraje. Děti, které byly pohřbeny zaživa pod padajícím stropem. Ženy, matky, které se je snažily vlastním tělem chránit, nebo se je snažily dostat z hořích sutin. Bezvládná těla mužů... věci které vám nedají spát.  
Potřebuju si pročistit hlavu tk e snažím vstát z postele. Jen co se ale zvednu, přiběhne sem sestra a tlačí mě zpátky na postel. ,,Jsi v pořádku, jen ještě musíš být v klidu než vstaneš." ,,Jak dlouho tady už ležím?" ,,Od včerejšího odpoledne. Donesu ti snídani." Jestli tady ležím od včera, tak to vysvětluje moji bolest břicha. Když se sestra vrací, zjišťuji ale, že tohle mi určitě stačit nebude.  Jsou to kousky chleba namočené v mléku a teplý čaj. Během pěti minut spořádám celý obsah talíře a srkám horký čaj. Po chvilce se otevírají dveře a vchází Haymitch. Sakra, určitě je tady kvůli tomu sluchátku. Včera jsem si ho vytáhl, protože mi říkal ať se jdeme urychleně schovat, ale já si ho paličatě vytáhl a běžel na střechu střílet po vznášedlech. 
,,Zdravím tě Peeto. Jak si se vyspal?" pomalu si přisunuje židli, která byla opřená u dveří. 
,,Jo celkem..." ,,Pojďme rovnou k věci, Peeto," nenechává mě dokončit větu, sahá do kapsy a hází mi na postel bílou zahnutou věcičku. ,,Včera jsi si tohle vytáhl." ukazuje na sluchátko. ,,A myslím, že i ty uznáš, že to byla hloupost," kývu hlavou. Ne že by jsem z něho měl strach, celkem spolu vycházíme, ale tón se kterým mluví, zní naprosto vážně. ,,Fajn, protože máš už jen jednu šanci. Jestli si ji pokazíš nasadím ti na hlavu tohle," hází přede mě něco co vypadá jako helma. ,,Je to taky sluchátko, ale jen tak ho nesundáš. zapne set i kolem hlavy a pod bradou a klíč na něj budu mít jenom já." ,,Jo už si ho nesundám neboj Haymitchi." ,,To doufám protože tohle bych to na hlavě fakt mít nepřál ." končí náš rozhovor o sluchátku . ,,Jinak jste se zachovali dobře. Musím uznat, že já bych na tu střechu asi nešel. " ,,No to je mi jasné." ,,Ale pamatuj, děláš to nejen kvůli revoluci. Víš co  je  v sázce." ,,Jo. To vím moc dobře. Někdy si říkám, že jsem tu roli neměl vzít. Ale pak zase, že s takovou mám alespoň nějakou naději na Katnissinu záchranu. " Haymitch se už zvedá ze židle ,,Ty víš že tu holku  mám rád. Ale taky víš že jinak to nešlo. Ať chceme nebo ne, válka už začala  a je jen na nás jakým směrem se bude ubírat. Dopoledne máš být na velitelství." Dodává. Poplácá mě po rameni a nechává mě s mými myšlenkami samotného. 
V deset hodin mě sestra  přijde odpojit od hadiček abych se mohl jít zúčastnit porady.  Když přijdu na velitelství, je už plné  lidí. Nechybí samozřejmě Plutarch, Haymitch televizní štáb v čele s Cressidou, dokonce i Hurikán a Finnick, který se na mě otáčí a ukazuje na volné místo vedle sebe. Velká obrazovka nad stolem je zaplá a předstupuje prezidentka Coinová, která začíná s děkovnýmy slovy, jak kameramanů a Cressidě, tak mě, Finnickovi a Hurikánovi. Dozvěděli jsme se že Cressida už stihla sestříhat první proklamu, která se už od večera vysílá ve všech krajích. ,,Pro ty kteří se  ještě nestihli podívat na proklamu jsem svolala tuhle poradu, ve které se taky budeme bavit o tom co bude náslenovat, ale nyní už se podívejte." 
Obrazovka se rozsvítí plamenem, který se rozšiřuje až do rohů. Potom příjde střih na nemocnici, ještě před bombardováním. Záběry na mě a lidi z Osmého kraje. Ta stařena, která vzala můj obličj do rukou a poděkovala mi že jsem s nimi, malý chlapec který se mě zeptal jestli s nimi budu bojovat a další. Další je zběr na vznášedla , která na ni snášejí bomby. Na nás jak po nich střílíme. Je tam i Hurikánův zásah do jednoho vznášedla, které vybouchne a rozletí se do všech stran. Pak je záběr na už hořící nemocnici, který přejde na mě. JESTLI SHOŘÍME MY, VY SHOŘÍTE S NÁMI. Ty slova se zhmotní z mých úst a všechno za nimi zčerná. Ta proklama ve mě vyvolala děsivé vzpomínky , ale všem ostatním se očividně líbili, protože všichni tleskají a prosí o další promítnutí. To prezidentka schvaluje a jjá mám chvíli na to si urovnat myšlenky. Co když se pak tyto záběry dostanou k Snowovi. Vím že přesně tohle povstalci chtějí, ale co pak Katniss. Tyhle záběry ji můžou ublížit víc než jsem myslel. Je to zpráva přímo pro prezidenta Snowa a  teď už to nepůjde jen tak vzít zpátky. Finnick si všímá mého pohledu,,Vím co si myslíš Peeto. Ale možná bude Coinová spokojená s tvojím-vlastně naším výkonem, víc než bude Snow rozzuřený. A tím by v nejbližší možné chvíli mohla Katniss a Annie zachránit.  A nejen je , je tam přece i Johanna a ,myslím že Enobaria,ale bez ní bych se obešel, pije mi krev." musím se zasmát, protože máme na Enobariu asi stejný názor. ,,To ano, ale stejně. Bojím se že čím víc se tady bude dařit, tím víc bude Katniss Snow mučit. ",,To chápu, ale co můžeme dělat jiného? "
,,Tak to byla naše první proklama. Byla odvysílaná ve všech krajích, kromě Kapitolu. Ale Diod pracuje na přístupu ke Kapitolskému obvodu, takže zanedlouho to uvidí i tam. Takže Cressido, Plutarchu co bude dál?" ,,No mysleli jsme že bychom mohli nasříhat záběry z Her a vrátit se ke každému splátci, který tam zemřel.  Každý kraj bychom pak oslovili tím že  odvysíláme proklamu s jejich splátcem. " ,,To by šlo. A mohli by jste udělat i rozhovor s Peetou a Finnickem, když je znali.  Ještě nějaké nápady?" ,,Ještě chceme jet natočit Dvanáctý kraj. " ,,Dobře. Tak tímto vám děkuji, že jste se zúčastnili můžete jít."