The War | Vmin |DOKONČENA|

18.

Po tom úmorném tichu se konečně vzchopil slova. ,,Proč jsi to udělal?'' vypadal stejně, jako před těmi pár minutami. ,,Řekl jsi, že po polibku by ti to bylo jasnější. Tak tady ho máš.'' pokrčil jsem rameny. Nevím jak pro něj, ale i přesto, že já na kluky nejsem, bylo mi to momentálně jedno. Tak jsem mu dal pusu. No a co. Bylo to pro dobrou věc, ne? ,,Víš teda? Protože já bych to rád-'' ,,Teď nemluv.'' utišil mě prstem před pusou a opět se mi přisál na rty.

Nedokážu si pak už vybavit nic jiného, než několika minutové líbání. Nevím proč, prostě jsem s ním spolupracoval. Byl v tom dobrej. Neříkám, že jsem se někdy měl možnost poznat vícero polibků než 3, ale tenhle byl asi nejlepší. Oba jsme teď seděli v tichosti, bylo mi trapný mluvit a jemu asi taky. Navíc mě děsilo to, že si to bude pamatovat asi i potom, až se vrátíme domu.

Po dobu toho ticha jsem si ani nevšiml, že si celou dobu olizuju a okusuju rty. Jenže v nich zůstaly ty Jiminovo. Uvědomil jsem si to až ve chvíli, kdy mi ze spodního rtu stekla kapička krve do pusy. V tu chvíli jsem si uvědomil, že na tom jsem špatně a zoufale toužím ho mít znovu u sebe. A tak jsem asi dost neočekávaně hrábl po Jiminovo hlavě a za tváře si ho přitáhl blíž a začal jsem mu krást ze rtů všechno, co mi mohly nabídnout.

Tenhle polibek trval snad ještě dýl, než ten předtím, ale ani jeden jsme teď nechtěli skončit. Opravdu nejsem na kluky. Ale tohle byla vážně kouzelná chvíle, ze které jsem měl motýlky v břiše. Chtěl jsem ještě. Sice už jsme neměli kyslík, ale já se bál, že když přestanu, už nikdy nebudu moct zopakovat tuhle chvíli. Nakonec se odtáhl první. Oba jsme se zhluboka nadechli a chvíli jsme funěli jak po maratonu.

Když se nám oběma zklidnil dech, chtěl jsem znovu. Položil jsem mu ruku na tvář, ale on mě zastavil. ,,Děláš strašně špatnou věc.'' promluvil a já cítil, jak blízko jsou naše obličeje. Týrala mě představa, že je tak blízko a já nic nemůžu. ,,Ne, ne teď o tom nemluv. Možná máš pravdu a zítra si budu chtít nafackovat, ale teď to nezastavuj. Prosím.'' šeptal jsem a očima jsem doslova hypnotizoval jeho rty. Měl je plný, měkký a jemnější než kdejaká holka, kterou jsem kdy poznal, nebo měl možnost políbit. Zkusil jsem to, co většinou fungovalo. Nebo aspoň ve filmech jsem to viděl. Lehce jsem mu přes rty přejel svým palcem. ,,Ty jsi strašnej hajzl.'' vyšlo z něj, ale přitáhl si mě dost prudkým pohybem k sobě a i agresivněji líbal. Jen jsem se usmál.

Po chvilce se mi dostal na klín. Seděl jsem na nemocniční posteli a on si lebedil na mým klíně. Přesto jsme se neustále přebíjeli a předháněli, kdo koho víckrát políbí a kdo v tom bude lepší. Následně z toho vzešlo, kdo koho políbí na více místech, až Jimin ležel pode mnou a já se mu díval přímo do očí a po čele mi stýkal pot a vlasy jsem měl mastný od jeho neustálého hlazení. ,,Co se teď má stát?'' zeptal jsem se ho. Ve většině případech se spolu lidi vyspí, ale já o tohle nijak nestál. Podíval se mi do očí. Rukou mi zajel pod tričko a pohladil na zádech. Lehce se usmíval.

,,Ty bys to chtěl?'' olízl jsem si rty. Měl jsem pocit, že z nich Jimina nesmeju další týden. Přikývl a to bylo to, čeho jsem se bál. ,,Jenže já nemůžu.'' prohlédl jsem si ho. Vypadal zmateně. ,,Vždyť jsme se tu teď víc jak hodinu líbali a osahávali..?'' jo, taky mi dávalo větší smysl, abychom si teď strčili péra do prdelí, ale prostě to nešlo. ,,Já vím, ale já nejsem na kluky.'' ,,No, ale tohle... Vždyť to nedává smysl.'' bylo mi ho líto, a tak jsem ho pohladil po tváři a podíval se mu do očí. ,,Já vím, kdyby to šlo, tak bych o tom přemýšlel, ale... Tam ten dole se mnou nespolupracuje.'' uchechtl jsem se. Zatvářil se překvapeně. ,,Co?''