Follow Your Heart/Roger Taylor ff

nahoru a zase dolů

Věnováno NikkiNovotn

,,Já nechci umřít" ječím jak smyslů zbavená a znova mi tečou slzy. Klepu se a bulím už fakt hystericky.

V tom se výtah trochu zhoupne a pomalinku se rozjede nahoru. Dojede zhruba do třetiny plechových dveří a zase se zastaví.

,, Proč to, do prdele, nejede" vřískám, vysmeknu se z Rogerova objetí a buším do dveří, jak smyslů zbavená.

Roger odhodí berle, vší silou mě chytí za obě zápěstí a smýkne se mnou. Přitiskne mě na zeď výtahu, ruce mi drží za zápěstí nahoře, nad hlavou. Z pěti centimetrů na mě kouká, hlavu mě fixuje tou svou. Čelo na čelo. Má děsnou sílu.

,,Už se Rachel uklidni. Jsem - tu - s - tebou" odsekává jednotlivý slova. ,,Všechno bude dobrý, jsem tady, spolu to zvládneme. Dýchej zhluboka, miláčku."

,,Já...já...já..." Hlas se mě zlomí a zase se mi koulí slzy jak hrachy, po tvářích.

,,Ššššš lásko, ššššš lásko, dýchej...klid" uklidňuje mě Roger, držíc mě pořád za zápěstí. Přiblíží se ke mě a začne mě pomalu, jemně líbat. Malými polibky olíbává celou moji pusu po obvodu. Jazykem mě objede rty, maličko mě za ně zatahá. Pokračuje v líbání přes bradu, až na krk. Zakloním hlavu a nechám se od něj líbat dál.

,,Ano, tak... jsi moje statečná holka. Hodná...a tak sexy... nemůžu se tě nabažit." Dýchne mi na pusu a vrhne se líbat ušní lalůček. Jazykem obkrouží celý jeho obvod. Cítím, jak mě pomalu pouští zápěstí. Skousne lalůček ucha a vsaje ho do pusy. Vlhnu a rozstřese mě vzrušení. Chytne mě oběma rukama za tváře, palci přejede přes linii čelisti a pak jedním přes rty... automaticky otevírám pusu a palec do něj vcucnu zase já. Zavzdychá a usměje se na mě.

,,Jo, hodná holka" vydechne a mě ovane jeho teplý dech. Je na mě úplně nalepený, takže mě do stehna tlačí jeho tvrdá boule v kalhotách. Rozšířenýma zorničkama na mě roztouženě hledí a já nechci nic jinýho, než aby už nikdy nepřestal.

,,Haló, haló... slyšíte nás?" Ozve se nad námi tlumeně.

Roger zavrčí, na chvíli ode mě odstoupí a zařve směrem ke dveřím.

,,Jo, slyšíme, výtah nejede, někoho sežeňte, ať ho opraví."

Namáčkne se zase na mě. ,,Kde jsme to skončili puso?" Zamručí a začne mě olíbávat zase krk. Rukou mi přejede přes linii boků, sjede na zadek a lehce ho prohněte.

,, Rogi já..." Umlčí mě dalším polibkem. ,,Šššš, miláčku, všechno bude dobrý, neboj...jsem tu s tebou. Vždycky budu." Vezme mě opatrně do objetí, cítím jak se pod jeho rukama uvolňuju, je mi dobře a cítím z jeho objetí absolutní kontrolu nad mým i jeho konáním a já se cítím neuvěřitelně bezpečně. Uvolňuju se a mám pocit, že s ním se nemusím bát ničeho a nikoho. Neuvěřitelný, co se mnou dělá...

,,Miluju tě" vydechnu a ještě víc se k němu přimáčknu. Cítím, jak se mi usměje do vlasů, líbne mě a odtáhne se jen na tu vzdálenost, aby se na mě mohl podívat.

,,Já tebe víc, ani si nedovedeš představit, jak moc tě miluju, Rach. Až to kolikrát bolí?" Mrkne a rukou chytne tu mou a přitiskne ji na bouli v kalhotách.
Vyjeknu a začnu se smát. Ale zároveň mě hřeje pomyšlení, že za to jeho tvrdý nadělení můžu já. Nebýt hnusný obouchaný zdi, na který jsem přilepená díky Rogovu tělu, skoro bych zapomněla,že jsem ve výtahu, kterej je rozbitej a nejede.

Znovu se mi rozšiřují zorničky ze strachu z toho - pro mě - neskutečně stísněnýho prostoru. Znovu zrychleně dýchám a Roger se přestává smát a rychle se ke mě tiskne.