Follow Your Heart/Roger Taylor ff

sourozenci, číslo bot nebo kolikrát?

Takže další den...zase k němu...ach jo...s jakou se asi probudí?
To je moje každodenní myšlenka, každý ráno hned po probuzení. Jo, hned se mi vstává líp, když si vzpomenu, co mě zase bude čekat, kecy a řvaní, zvednutý obočí, princátka nebo Fúrie. Vztek, nadávání, skuhrání, pláč...Holky s ostatníma na tom teda nejsou o moc líp. Green je na tom asi nejlíp, dnes ho přeloží na normální oddělení, Rose se si oddechne. Bude pomáhat s ,, kočičí" babičkou, dokud se nenajde zase nějakej chudák, co si lehne na opuštěný místo. Sestry tvrdí, že je tu podezřelej klid. Nezdá se mi, Taylor teda známky klidu fakt nevykazuje. Včera sice skoro nemluvil, ale i tak to bylo náročný. Já pořád s profi úsměvem a on? Odpovědi na půl pusy, nebo vůbec, nebo dělal,že spí. A to s ním musím napsat ošetřovatelskou anamnézu a zpracovat na něj seminárku. Prý abysme si to zkusily napsat. Prdele, dnes nebo zítra musím posbírat co nejvíc informací. Super, už se nemůžu dočkat.

Sakra, Rachel pohni, nebo ti ujede bus a přijdeš zase pozdě.

To by mě ještě scházelo. Fúrie by mě zase ,,pochválila".

Stojíme zase na sesterně, jako první den.

,, Takže sestry, dnes a zítra, máte poslední možnost odebrat anamnézu od pacientů" důležitě se tváří Fúrie. ,,A Rose" koukne přísně, ,,vy budete spolupracovat nakonec se Stephanii, paní Mc Cormick má za sebou zajímavý život, tak alespoň na sběr informací budete dvě" dokončí monolog.

Rose se lehce zamračí ale neříká nic. Ví, že by ji to bylo stejně prd platný, když si Fúrie něco vezme do hlavy, nikdo ji nepřesvědčí o opaku. Chudák Rose, budeme muset po kině na panáka. A ne na jednoho, myslím, že já to rozhodně nebudu mít jednodušší.

,, Rachel, vy se chovejte slušně, bez emocí. Berte ohled na zranění a věk pana Taylora. A nezapomeňte, je to budoucí lékař, třeba váš budoucí nadřízený, takže se chovejte maximálně profesionálně. Zbytečně nevyzvídejte".

Ne ty vole, budu se ho asi ptát, jak ho má velkýho, nebo s kolika už spal. Bože to je blbka.

,, Samozřejmě slečno Mc Furryová" s úsměvem odkývnu Fúrii. Přeju si,aby tenhle den byl za mnou. A celej tenhle rozhovor taky.

,, Dobrý den pane Taylore..." Začínám opatrně.

,,Roger, jméno mé, kolikrát to budu opakovat Rachel" s širokým úsměvem odpovídá Rog.

Sláva, dnes má dobrou náladu, to bych mohla využít.

,,Takže, pokud by vám to nevadilo, zeptala bych se, prosím, na pár otázek, ohledně vás a vaší rodiny, eventuálně i na nějaké informace o zdravotním stavu. Mám na vás napsat tzv. ošetřovatelskou anamnézu a poté vypracovat seminární práci. Dnes by měli odebrat i míry na váš korzet,který budete muset nosit při chůzi". Uff, to byl dlouhý úvod, to jsem zvědavá,co mi bude ochotnej říct.

,,Takže seminární práci?" A jaké téma bude mít vaše seminárka, slečno Rachel?" Ptá se s úsměvem.

,,Ošetřovatelská péče o pacienta po úrazu páteře".

,,O.k. jsem jedno velké ucho, ptejte se."

,,Takže váš datum narození samozřejmě vím z dokumentace, ale pro jistotu, 26. 7. 1949, jméno Roger Taylor".

,,A prostřední jméno moje milá Rach slyšet nechcete?"

Moje milá Rach, tvl na co si to tady hraje? Rach mě může říkat jen můj dobrej kámoš nebo rodina.

,, Prostřední jméno?"

,, Ano, toto jméno se v naší rodině dědí z generace na generaci a je pro mě, zlato, opravdu hodně důležité".