Dáme just Dance ? (Karlnap)

<4>

"Karl" 

Doktor už mi začal dávat různé čísla na nějaké fyzioterapeuty. Celkem mi jich doporučil pět. S Elis nám to klapalo a já byl šťastný. Teda až na tu nohu. Nicka jsem začal pouštět z hlavy a začal se více soustředit na můj vztah s Elis. A ještě mi nezbývalo nic jiného než vydržet ty tři dny. 

Byly 2 hodiny odpoledne a byl jsem s Elis na pokoji. Chtěli jsme si dát pusu když v tom..

 "Sapnap"

Dojel jsem do nemocnice a tentokrát jsem věděl kde má Karl pokoj. Takže jsem dorazil k němu před pokoj ani jsem nezaklepal a vešel jsem dovnitř a tam se odehrávalo to čeho jsem se bál. Myslím, že jsem u Karla prohrál na plné čáře. Vyděl jsem ho a Elis jak si nejspíš chtěli dát pusu. Do očí se mi chtěly nahnat slzy, ale zadržel jsem je a začal mluvit ,,A-ahoj,, řekl jsem koktavě a oni mi pozdrav oplatili ,,Ahoj Nicku,, pozdravil mě nervózně Karl a já se koukl vražedným pohledem na Elis. Ta se na mě koukala s vyděšeným výrazem. Já se začal pitomě vyptávat i když mi bylo všechno jasný ,,vy- vy dva s-spolu c-c-chodíte?,, zeptal jsem se opět koktavě a Karl to odsouhlasil ,,jak bylo na Floridě?,, zeptala se mě Elis, ale já už se na ty dva nemohl dívat a odešel jsem pryč se slzami v očích.. 

"Karl" 

,,Nicku počkej!,, začal jsem na sebe být naštvanej. Jak jsem mohl zapomenout na svého nejlepšího kámoše?, Ale co jsem více nechápal bylo to, že odešel když mě vyděl s Elis. 

,,Karle netrap se tím, už tady sedíš se smutným výrazem 2 hodiny,, utěšovala mě Elis a já jí dal pusu na tvář a usoudil jsem, že je čas na to zapomenout..

Uběhl už měsíc od toho incidentu s Nickem v té nemocnici, ale mě to bylo ukradený, byl jsem stále s Elis a byl jsem šťastný. Na noze jsem už neměl sádru a chodil jsem už jen cvičit na rehabilitace. Trvalo mi 2 měsíce než jsem mohl začít chodit, ale kupodivu to uteklo hodně rychle. Trochu mě, ale děsilo to, že když jsem napsal Nickovi tak mi neodepisoval. Párkrát jsem mu i volal, ale nezvedal to. To jsem, ale zahodil za hlavu když se ke mně začala stěhovat Elis aby jsem nemusel dojíždět já nebo i ona. Všechno bylo v mém životě konečně dokonalé....

"Sapnap"

Celé dny jsem kvůli Karlovi brečel. Nemohl jsem uvěřit, že s ním nemůžu strávit každou vteřinu svého života. Když mi jednou za čas napsal nebo zavolal nereagoval jsem. Nechtěl jsem se ještě víc trápit.

 Začal jsem kvůli tomu i hodně pít což mě hodně dostalo. Věděl jsem, že to chlastem nevyřeším, ale jinak jsem to řešit nechtěl. Psycholog by mě poslal maximálně doprdele. Tak jsemse to snažil hodit za hlavu i když to pro mě bylo velice těžké..

Karl mi začal volat víc a víc dokud mi neruply nervi a nezvedl jsem to. ,,Co je?,, zeptal jsem se otráveně.

,,Ahoj říct neumíš?,, 

,,Co o de mě chceš a proč mi furt voláš?,,

,,Chci tě jen poprosit jestli by jsi mi nepomohl s rehabilitací té nohy,,

,,To s tebou nemůže jít ta tvoje Elis?,,

,,Tak o to ti jde, ty mi závidíš, že mám přítelkyni,,

Já už byl naštvanej a nevydržel to a proto jsem to típl, nasedl jsem do auta a jel ke Karlovi domů co nejrychleji to šlo.

"Karl"

Proč to típl ?. A vůbec proč by mi záviděl, že mám přítelkyni o holky se nikdy moc nezajímal. Hodil jsem to za hlavu a šel zavolat Elis jestli by mě mohla zavést na rehabilitaci.  

,,Ahoj zlato co potřebuješ ?,,

,,Ahoj, máš teď čas potřebuju zavést na rehabilitaci začíná mi za půl hodiny a Nick mi asi nechce pomoct,,

,,Zlato promiň já teď nemůžu za chvíli jdu asistovat na operaci mohla bych tak za dvě hodiny maximálně,, 

,,Dobře, nevadí tak tě nebudu rušit. Jedna zmeškaná rehabilitace neuškodí. Miluju tě Elis,,.

,,I já tebe,,

A hovor jsme ukončili. Šel jsem si tedy lehnout a pustit film. Pustil jsem si komedii u které jsem za chvíli usnul. 

Najednou jsem uslyšel silné klepání tak jsem pomalu vstal a šel otevřít. Otevřel jsem dveře a nevěřil vlastním očím byl tam Nick. 

,,A- ahoj co tu děláš myslel jsem, že mi pomoct nechceš,, řekl jsem dost překvapeně a vyděšeně zároveň, ale měl jsem z toho radost. ,,Řekl jsem snad někdy, že ti nechci pomoct?,, řekl a já ho chtěl obejmout, ale on se oddálil. Vypadal strašně vyčerpaně a nešťastně, byla to bolest ho takhle vidět.  ,,Nicku strašně mě mrzí co se stalo, ale furt nevím co máš za problém,, Nick se nad tím co jsem řekl ušklíbl ,,Neřeš to a pojď zavezu tě na tu rehabilitaci,, ,,Díky,, nasedli jsme tedy do auta a jeli...

829 slov další kapitola je tu. Hele rozhodla jsem se, že budu vydávat 2 kapitoly denně nemám moc co na práci tak jsem si řekla Why not. A tahle kapitola a obecně všechny co jsem zatím vydala jsou o ničem, ale nebojte ono se to rozjede aspoň v sedmé kapitole.