,,Karl,,
,,Opět se z nějakého důvodu probouzím,,
Hrozně mě štípali oči. Tak tak jsem viděl jen bílé světlo, které mi oči dráždilo. Brobíral jsem se v bolestech a v největší únavě kterou jsem kdy zažil. Snažil jsem se pohnout rukama nebo aspoň prsty, ale tou únavou to nešlo. Tak jsem se stále snažil nějakým způsobem pohnout než jsem si uvědomil co se stalo a kde to vlastně jsem. Zaznamenal jsem, že jsem v bílé místnosti a ležím na lůžku a mám v rukách hadičky kde něco teče. Vylekal jsem se a to mě probralo. Tím jsem se dokázal pohnout a trochu se posunout na tom lůžku na kterém jsem ležel. Uviděl jsem malí noční stolek kde stála váza s kyticí která byla nakombinována růžemi a kopretinami. Ohlédl jsem se na druhou stranu a zahlédl jsem okno ze kterého bylo vidět parkoviště. Viděl jsem i projíždět sanitku. Až po asi 5 zmatených minutách jsem už věděl kde jsem. Byl jsem v nemocnici. Se strachem, plnou hlavou otázek a mrázem co mi přejel po zádech jsem zůstal šokován. Tudíž jsem nevěděl proč tu jsem, co se stalo a vůbec proč mám v ruce ty hadičky. V té místnosti to hezky vonělo. Podíval jsem se na své ruce a na jedné byl zásnubní prsten. Takže se mi nejspíš právě teď zdá nějaký sen nebo či co. Ale mýlil jsem se ve dveřích jsem zahlédl sestřičku staršího věku a vzkazuje mi ,,Nevylekejte se,, na to je docela pozdě odfrknul jsem si v hlavě kterou mi pořád běhali všelijaké otázky ,,Právě jste se probudil ze 4 letého kómatu,, ještě více jsem se začal divit. Kóma ve snu? To je nějaká blbost ne? snažil jsem se nějak kývnout na to, že té sestřičce rozumím a hned na to se mne ptá ,,Mám zavolat někomu z blízkých?,, Nevědomky jsem řekl ano a sestřička pravděpodobně odešla na recepci. Já se posadil a hned za mnou jde druhá sestřička o něco mladší ,,Dobrý den,, Slušně jsme se pozdravili ,,Jsem ráda, že jste zpět ležel jste nám tu pěkně dlouho, teď vám, ale jen sundám ty hadičky,, já opět kývl na souhlas, sestřička se na mě hezky smála a udělala to co má. Po té přichází doktor s dokumenty a i tou starší sestřičkou. Pan doktor nechal prvně mluvit sestřičku ,,Zavolala jsem vašemu příteli už se na vás moc těší,, Mě začali téct slzy..
,,Sapnap,,
Seděl jsem u stolu a přemýšlel nad tím jaký by bylo být krtkem. Poslední dobou se mi hlavou honilo hodně zvláštních věcí a tohle ještě bylo slaboučký. Začal mi zvonit telefon.
*Crrrrrr* *Crrrrrrr*
Takže jsem se zvedl a šel to zvednout čekal jsem, že to bude Quackity, že nemá s kým jít do hospody, ale Quackity to nebyl. Volali z nemocnice. Slušně jsem se pozdravil s nějakou asi starší paní a ta mi povídá ,,Dobrý den Pane Nicku chtěla bych vám oznámit, že váš přítel se už probudil můžete přijet na návštěvu,, Mě se srdce rozbušilo a začali mi z štěstí téct slzy, které jsem si utřel. Paní jsem odpověděl následovně ,,hned tam budu,, položil jsem telefon. Vyběhl jsem po schodech a vešel do pokojíčku Sophie ,,Dcerunko moje jedeš na návštěvu za Emily,, Ta štěstím vyskočila ,,JOOOOO,, skákala přede mnou ať si ji vezmu na ramena ,,ty provokatérko víš, že to taťkovi ničí záda,, Vzal jsem ji tedy se smíchem oblékli jsme se a jeli.
Zazvonil jsem a hned mi otevřel George a hned za ní Emily ,,Ahooj,, pozdravili se ty dvě a utíkali si hrát. Já s Georgem jsme se pozdravili a Clay jen z kuchyně volá ,,Zdaar,, Já jsem mu také zařval ahoj a chtěl jít, ale George mě zastavil ,,kam jdeš? Nejdeš dál?,, ,,Teď nemůžu Karl se vzbudil,, On si zakryl ústa rukou a s úžasem povídá ,,Nee Vážně? To je skvělý!,, s radostí mě obejmul a už mě vyháněl ať tam na mě ta moje žabička dlouho nečeká.
Nasedl jsem do auta a jel do nemocnice. Zaparkoval jsem vešel do nemocnice a šel už do Karlova pokoje. Došel jsem k tomu pokoji a šel dovnitř tam jsem ho uviděl..
,,Karl,,
Seděl jsem v klidu sám v mé místnosti a nervózně jsem čekal. Když jsem se ohlédl ke dveřím už tam stál on ,,Ahoj Nicku,, on se za mnou rozeběhl a objal mě pak se na mě podíval a dal mi miliardu pusinek. Oba jsme se rozbrečeli ,,Já jsem čekal věčnost už jsem ani nevěřil, že tě někdy uvidím s otevřenýma očima,, Opět mě objal a tentokrát mi dal malý, ale příjemný polibek ,,miluju tě,, ,,taky tě miluju,, řekli jsme si a všiml jsem si, že Nick má na sobě také prsten. Poukázal jsem na to ,,Ou No před tím než si měl tu nehodu, kterou ti vysvětlím až doma jsme se vzali,, Vysvětlil mi ,,Jak dlouho jsme svoji ?,, Zeptal jsem se ,,Už 6 let zlato,, já jsem se štěstím ještě více rozbrečel. ,,Hele to budeme řešit až doma, teď půjdu za doktorem jestli by tě nemohli pustit,, Ani nemusel odcházet protože zrovna když Nick vykročil cestou ke dveřím přišel doktor. Čistě a stručně už jsme mohli jet domů. Takže jsem všem poděkoval a jeli jsme. Cestou jsem se vyptával na hodně věcí, ale to teď není podstatné. Podstatné je, že jsme zaparkovali a šli do nějaké budovy a vyšli jsme schody do prvního patra 10 patrového paneláku. Nick nevím proč zaťukal na dveře když mohl otevřít sám jestli to byl náš byt teda. No a nebyl, otevřela jedna holčička která mi byla asi do pasu ,,Ahoj strejdo Karle,, Povídá ta malá holčička a já se na Nicka koukl ,,pojď dovnitř,, Šli jsme dovnitř směrem do obýváku s kuchyní a tam stál George a Clay a na koberci co byl u televize si hráli dvě holčičky. Ta jedna menší se na mě koukla a Nick šel za ní ,,běž za tatínkem Sophie,, Holčička s vlasy které měli barvu hořké čokolády a očima barvy nebe se zamnou rozeběhla a vší silou mě obejmula ,,Karle seznam se s naší dcerou Sophie,, To malé stvořeníčko se na mě tak krásně usmálo, že já neodolal a vzal jsem jí do náruče a dal jí pusinku na čelo ,, Ahoj maličká,, ,,Ahoj tati,, Řekla s tím nejkouzelnějším úsměvem na tváři a objala mě kolem krku. Já jsem si ji přitáhl ještě blíže k sobě a dal hlavu do těch jejích vlásků po chvíli jsem svou hlavu zvedl ,,my jsme mrtví?,, zeptal jsem se, protože co si pamatuju tak George Clay i Emily jsou mrtví ,,Ne nejsme kdes na tom byl?,, Odpověděl mi Hezky Clay já položil Sophie dolů a poslal jí si hrát za Emily. Ještě před tím než jsem začal vyprávět co se stalo v kómatu mě George a Clay pořádně obejmuli. Odlepili se o de mne ,,teď nám to všechno povykládej,, Já se usmál sedl si ke stolu a začal. Klukům z toho šla husina. Clay nám nalil panáka a napili jsme se na moje zdraví. Víc jsme nepili což jsem se divil. Ptal jsem se sám sebe kolik mi vlastně teď je, ale nějak extra jsem to neřešil. Poseděli jsme dvě hodiny a kluci nás vyháněli ať jdeme domů a popovídám si s Nickem o samotě. Rozloučili jsme se tedy a jeli domů. Sophie byla teda torpédo to se musí nechat ta lítala po celém domě. Nick zapnul nějakou klidnou hudbu, chytl mě za pas a za ruce a začali jsme tancovat ,,Pamatuješ?,, zeptal se ,,A co ?,, ,,Tu hudbu, hrála nám na svatbě,, Já se usmál opřel se o Nicka, zavřel oči a v hlavě mi proletěli ty předešlé dva roky před kómatem. Viděl jsem jak vybíráme byt, viděl jsem nás jak jsme s Clayem a Georgem na dovolené a viděl jsem naši svatbu jak tančíme v altánku na osvětlené zahradě kde tahle melodie hraje. Otevřel jsem oči ,, Ano vzpomínám si,, S Nickem jsme si dali velký polibek a melodie přestala hrát. Bylo pozdě večer takže jsme uložili Sophie do jejího pokojíčku do postýlky s nebesy, a růžovým koberečkem na zemi a mini psacím stolem na kterém bylo velké akvárium s rybičkami a velkou bílou almaru sladěnou s růžovobílými zdmi a na stropě byly namalované květy růží. S Nickem jsme si potom lehli do postele dali jsi pusu a spolu v obětí jsme usnuli poslední co jsme si před usnutím řekli bylo ,,miluji tě,, a já zavřel oči a řekl si:
Vše to byl jen pouhý sen...
THE END....
1389slov..
Nazdar zlatíčka. Je to tu konec tohohle příběhu. Tak snad se vám líbí tenhle ,,šťastný konec,, Hned zítra bych mohla začít psát další knihu kde už vím jaký je příběh takže doufám, že se vám tohle líbilo a bude se vám líbit i další. Ještě vám moc děkuju za všechnu podporu kterou mi sem dáváte. Neprožívám zrovna lehké období, ale tím vás obtěžovat nebudu je to jen moje věc. Takže u dalšího příběhu zase Ahooj<33
ČTEŠ
Dáme just Dance ? (Karlnap)
FanfictionPříběh se odehrává před, během a po mé minulé knížce ,,slib mi (DNF),,. 15+ scénky budou, ale bude to na stejný způsob jako v minulé knížce, ale možná fakt jenom MOŽNÁ to bude trochu více do detailu a jelikož jste úchyláci tak vás tím aspoň nalákám...
