16. kapitola

301 25 1
                                    

,,Jdu otevřít." řekl jsem, když někdo zazvonil. Zvedl jsem se a doběhl do chodby. 

,,Haloooo?" zeptal jsem se do sluchátka.

,,Chane? Ty mutuješ?" ozval se Hyunjin nejistě.

,,Zazvonil jsi dobře?" zeptal se Changbin. Zasmál jsem se a zmáčkl tlačítko na otevření dveří. Otevřel jsem dveře od bytu a vrátil se do obýváku.

,,Právě teď ve výtahu debatujou o tom, že jsi začal mutovat." řekl jsem s úsměvem. Chan s kočičím záchodem v ruce se rozesmál.

,,Oni tě nepoznali?" zeptal se. Záporně jsem zakroutil hlavou.

,,Hyunjin prej Chane? Ty mutuješ? A Changbin se ho hned ptal, jestli zmáčkl správný zvonek." řekl jsem. Chan se zasmál a odnesl kočičí záchod někam do chodby. 

,,Čau. Ty jsi začal mutovat?" zeptal se Hyunjin nechápavě.

,,Ne. Jisung vám otvíral." řekl Chan. Kluci se tam začali o něčem dohadovat.

,,Ahoj." pozdravil jsem je, když přišli. Překvapilo mě, že přišli všichni najednou. Kluci si tu různě poposedali.

,,To jsi nemohl něco říct, že to jsi ty?" zeptal se Hyunjin a rozhodil rukama. Se smíchem jsem zakroutil hlavou.

,,Jisungu? Oni nám tě vyměnili?" zeptal se nechápavě Felix. Najednou mě někdo obejmul. Cukl jsem sebou a vypískl.

,,Jisung si nám už vzpomněl! Už je to ten starej Jisung!" vyhrkl Chan. Kluci se na mě nadšeně otočili.

,,To je super!" vyhrkl Jeongin s úsměvem. Hyunjin si ho přitáhl k sobě a obejmul ho kolem ramen.

,,A co se stalo s tebou, Chane? Udobřil ses s Woojinem?" zeptal se Seungmin. Chan si sedl na gauč vedle Changbina.

,,Ne. My se rozešli. Ale v dobrým. Vyříkali jsme si všechno, ale shodli se, že si ve vztahu prostě nerozumíme." odpověděl Chan. Všichni jsme se otočili k ložnici, když z ní vyšel Taemin. Kluci se nechápavě podívali na Chana.

,,Ty divochu. Že nám chceš představit svýho novýho kluka?" zeptal se Changbin. Chan s Taeminem zakroutili záporně hlavou.

,,Já vám to vysvětlím. Oni spolu nechodí. Ale už mají dítě. Má čtyři nohy a je strašně roztomilý. Někde tady bude, tak ji nekopněte nebo nezašlápněte." vyhrkl jsem vážně. Kluci si mě prohlíželi, jestli jsem naprosto v pořádku.

,,On se praštil znovu do hlavy?" zeptal se Felix Chana, který se tu celou dobu smál. 

,,Ne. Já to vysvětlím líp. Tady Taemin, se ke mně nastěhoval jako kámoš z vysoký školy. A má koťátko Koongie, která tu teď někde je." vysvětlil Chan.

,,Mohl jsi říct rovnou, že svýho budoucího kluka." řekl Changbin. Kluci se tomu zasmáli a postupně se Taeminovi představili.

,,Na to si zvykni. Oni mají potřebu furt vymýšlet, s kým tajně chodím. Tak teď to odneseš ty." řekl Chan Taeminovi, který si sedl na zem.

,,To je v pohodě." řekl s úsměvem a rozhlédl se po místnosti. Poklepal jsem mu na rameno a ukázal pod gauč. Koongie se drápky zachytávala o spodek gauče a posouvala se po podlaze.

,,Nechceš na gauč?" zeptal se Chan. Taemin záporně zakroutil hlavou a sledoval Koongie. Seungmin se na nás nechápavě podíval.

,,Na co koukáte?" zeptal se. Musel jsem se zasmát.

,,Na kočku vytírající podlahu." odpověděl jsem. Koongie najednou vyběhla zpod gauče a zahákla se za Felixovu nohavici. Felix překvapeně vykvikl, ale nechal Koongie si hrát.

,,Tak tady je ten tygr." vyhrkl Hyunjin se smíchem. Spokojeně jsem je sledoval. Připomnělo mi to chvíle, kdy jsem byl u Minha a hrál jsem si s jeho kočkama.

,,Ji? Všechno v pohodě?" zeptal se mě Taemin, když si všiml, že jsem mimo. Pousmál jsem se a přikývl.

,,Jen...mi to připomnělo chvíle s Minhem. On má tři kočky a...hrál jsem si s nimi a...bylo to moc fajn." odpověděl jsem. Kluci se na mě podívali.

,,Jak to je vůbec s Minhem? Přijde vůbec? Docela bych si s ním rád promluvil. Včera jsem ho potkal v baru a hned mě odpálkoval." řekl Chan. Pokrčil jsem rameny.

,,Pochybuju, že by přišel. Odešel ze skupiny, kam jsi to napsal, takže o dnešku ani neví. A všechny si zablokoval." odpověděl Jeongin smutně. Hyunjin ho políbil na čelo a přitulil si ho víc k sobě. 

,,On jenom blbne. Určitě se za pár dní probere a bude všechno jako předtím. Jisung se začal chovat normálně. Počkej až to zjistí Minho. Ten odkopne tu svou partičku a poběží hned za Jisungem." řekl Hyunjin s úsměvem. Povzdechl jsem si a přitáhl si kolena k bradě.

,,Ale jak mu to mám říct, když si mě zablokoval a nechce se mnou mluvit? Kdykoli jsem se k němu přiblížil, tak mě ignoroval. A před těma blbečkama mu rozhodně nebudu říkat, že jsem si na všechno vzpomněl a že s ním chci dál chodit. Podle mě by mě akorát v tomhle rozpoložení poslal do háje a...škola by mě měla za toho největšího trapáka. Stačí, že si dělaj srandu kvůli mýmu obličeji." řekl jsem. Changbin nesouhlasně mlaskl.

,,Prosim tě. Vůbec nemysli na nějaký idioty, kteří si z tebou dělaj srandu. Jen si zvyšují ego a myslej si, že jsou strašně vtipní. Prostě...za Minhem zajdi, až bude sám. Nebo můžeš jít k němu domů. Adresu znáš, když sis hrál s jeho kočkama u něj doma. Tam bude sám." řekl Changbin. Nejistě jsem si kousal ret. Na jednu stranu to dávalo smysl. Měl bych jít za ním domů.

,,Tak...uvidím zítra. Nejdřív zjistím ve škole, jak na mě bude reagovat a pak půjdu za ním domů. Snad po mě nebude házat ty kočky." řekl jsem se zasmáním.

,,Jisungu, to jsou jediný věci, který by po tobě nehodil. Možná by po tobě hodil svoji mámu, ale kočky ne." řekl Hyunjin se smíchem. 

,,Hyunjine!" vyhrkl Chan se smíchem. Hyunjin jen rozhodil rukama.

,,No co. Moc dobře víš, že to je pravda." obhajoval se. Chan se opřel o opěradlo, zatímco se stále smál.

,,To jo. Ale nikdy bych to neřekl nahlas." zamumlal Chan. Nemohl jsem si pomoct a začal se taky smát.

,,Dokážete si představit, že by Minho vzal svoji mámu a hodil by ji po Jisungovi?" zeptal se Felix. Díky této představě se všichni rozesmáli.

,,J-já už ne-můžu." vyhrkl Chan, zatímco se stále smál. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Setřel jsem si slzy a normálně si sedl.

,,Takhle jsem se dlouho nesmál." zamumlal Seungmin, který se opíral o Felixe. 

,,Já musím na záchod." vyhrkl Hyunjin, když se zvedl.

,,Než jste přišli, tak jsem ho připravil. Ta bedna s kočkolitem je v rohu v chodbě." vyhrkl se smíchem Chan. Hyunjin se opřel o futra a znovu se rozesmál.

,,Když-když tam je zrovna obsazeno." vyhrkl Hyunjin.

,,Nech ji se v klidu vyprázdnit. Ona na tebe taky nebude koukat." řekl jsem. Hyunjin se se smíchem rozešel a zavřel se na záchodě. 

,,Počkej. Kdo tam je?" zeptal se nechápavě Felix a rozhlédl se po nás. Vydechl jsem vzduch z plic a podíval se, kdo přijde. Po chvilce přišla Koongie a všechny si nás prohlédla.

,,Tak záchod je prý volný, pokud potřebuje ještě někdo." řekl Taemin.

,,To je dobrý. Já si počkám, až Hyunjin vyleze. By mě ten tygr ještě sežral za to, že jsem si dovolil jít na její záchod." vyhrkl Changbin a mávl rukou. 

NehodaKde žijí příběhy. Začni objevovat