Jisungův pohled
Šťastně jsem si sedl do lavice. Připravil jsem si věci, abych neměl nějakej problém. Opřel jsem si hlavu o ruku a nechal svou mysl se vrátit k Minhovi. Proč se takhle chová i ve škole? Co bych dělal, kdyby mě vzrušil? Asi bychom pak vážně nešli na hodinu. Sex ve škole...to by nemuselo být špatný. Ale co kdyby tam někdo přišel? To by byl strašnej průser.
,,Co to s tebou ten Minho dělá? Ty vypadáš zabouchle čím dál tím víc." řekl Hyunjin, když se na mě otočil. Pokrčil jsem rameny.
,,Možná jsem. Netuším, jak to dělá." zamumlal jsem, když jsem se na něj podíval. Zazvonil zvonek na hodinu. Skoro okamžitě přišla učitelka do třídy. Pozdravili jsme ji a nahlásili, kdo chybí. Chtěla nám říct, co budeme dělat o hodině, ale zazvonil jí mobil. Omluvila se a s mobilem odešla ze třídy.
,,Bacha, aby si toho nevšiml i někdo jinej. Chováš se velmi podezřele." zamumlal Felix se zasmáním. Mávl jsem nad jeho slovy rukou.
,,Já se chovám podezřele furt." namítl jsem.
,,To jo. Ale jinak podezřele." řekl se smíchem Hyunjin. Přestal, když do třídy nakoukla naše učitelka.
,,Jisungu, půjdeš teď se mnou do ředitelny." řekla. Nechápavě jsem zamrkal. Třída se na mě zvědavě podívala. Zvedl jsem se a došel k učitelce.
,,Bude tady klid." řekla třídě a spolu se mnou odešla pryč. Nervózně jsem polkl. Co se děje? Vždyť jsem nic neprovedl.
,,Smím se zeptat, co se děje?" zeptal jsem se tiše. Naše třídní se na mě omluvně podívala.
,,Promiň, ale sama nevím. Jen mi volal pan ředitel, že mám jít s tebou do ředitelny." odpověděla mi. Chápavě jsem přikývl. Došli jsme k ředitelně. Třídní zaťukala a otevřela dveře. Vešli jsme dovnitř a zavřeli za sebou dveře. Zastavil jsem se, když jsem uviděl v místnosti Minha, Changbina a jednoho kluka z jejich třídy.
,,Dobrý den." pozdravil jsem tiše, zatímco jsem se díval na Minha.
,,Tak když tu jsme všichni, tak můžeme pokračovat." řekl ředitel vážně.
,,Mohla byste, paní profesorko Kim, říct, co se dělo, když jste vešla do třídy?" zeptal se ředitel.
,,Jistě. Přišla jsem do třídy a Changbin s Hajoonem se prali. Minho ležel na zemi a držel se za břicho. Hajoonovi tekla z nosu krev. Pak jsem s nimi šla hned sem." řekla učitelka Kim, která je i zároveň jejich třídní. Starostlivě jsem se podíval na Minha.
,,Vysvětlíte to nějak, pánové?" zeptal se ředitel a spolu s jejich třídní se na ně podíval.
,,Tady Minho mi dal pěstí. Já se jen bránil. Jenže Minha začal zase bránit Changbin." odpověděl Hajoon. Nechápavě jsem se podíval na Minha.
,,Samozřejmě, že jsem ho bránil. Schodil jsi ho na zem a kopnul do břicha." vyhrkl Changbin. Hajoon se na Changbina s úšklebkem otočil.
,,Za to si ale může sám. Kdyby se nevolizoval s Jisungem, tak by se nic nestalo." řekl Hajoon. Překvapeně jsem pootevřel pusu. Jak o tom může vědět? Má třídní se na mě nechápavě podívala.
,,Rozumíš tomu?" zeptala se mě nejspíš kvůli mému obličeji. Changbin chtěl něco říct, ale ředitel ho pokynem ruku utnul a zadíval se na mě.
,,No...s Minhem...spolu chodíme a scházeli jsme se o velkých přestávkách v nějaké volné učebně. Skoro nikdo o našem vztahu nevěděl, tak...jsme se scházeli tajně. Ale to přece není zakázané, ne?" zeptal jsem se tiše.
ČTEŠ
Nehoda
FanfictionHan Jisung si žije svůj šťastný život. Má skvělého přítele, skvělou mamku a skvělé kámoše. Vše ale zničí dvě světla, která se k němu rychle přibližovala. Jak se vypořádá s tím, že si nic a nikoho nepamatuje? Jak to zvládnou lidé kolem něj? A Minho...