wild eyes [taekook]

10.

Nervózně jsem naposled přešlápl před dveřmi budovy, aneb studia, kde jsme měli s Jungkookem začít trénovat a hluboce jsem vydechl. Nechtěl jsem tam. Tak moc jsem tam nechtěl jít.

Nechtěl jsem s ním trávit čas, ani nevím proč ale bylo mi to nepříjemné a proti srsti. Nebral nic vážně, ze všeho si jen dělal srandu, dělal věci které mi nebyly příjemné a je mu to jedno. Prostě dělá co se mu zachce. Ale co s tím já můžu udělat. Jen tak se už z tohohle nevyvleču, zvlášť když už určitě zařídil přihlášky a možná vymyslel choreografii. Nebo spíš určitě ji vymyslel, jinak by si mě nezval k němu do studia, jestli se tomu tak dá říkat, ale u něj si nejsem už ničím jistý.

Naposledy jsem se nadechl ne moc čistého vzduchu a bez zaklepání jsem otevřel pomalu dveře, kdyby náhodou něco Jungkook vevnitř dělal. Nebo někoho dělal, co já vím, je to on.

Opatrně jsem nakoukl dovnitř, načež jsem upoutal pozornost jak Jungkooka, tak i nějaké dívky v úboru našich roztleskávaček. Ona se zatvářila otráveně, když jsem je vyrušil, zatímco on vypadal šťastně, že mě vidí. ,,Konečně jsi tu," vzdechl a předstoupil před dívku, aby měl ke mně blíž. ,,Dal sis načas," pokusil se o káravý tón, ale spíše to znělo, jako by byl rád, že jsem přišel.

Pouze jsem zamručel a za chůze jsem odvrátil pohled k dívce. ,,Vyrušil jsem vás?" zeptal jsem se, i když mě to nějak nezajímalo.

,,Naopak," pokrčil ramenem Jungkook. Všiml jsem si, jak se roztleskávačka přestala usmívat a zatvářila se zklamaně. ,,Jinak, tohle je Irene," poukázal na dívku, která nasadila zpátky svůj půvabný úsměv, jakmile se na ni Jungkook na sekundu podíval, ale ze rtů jí zmizel, když se vrátil pohledem ke mně. ,,Nacvičili jsme spolu choreografii a spolu ti ji ukážeme, ať máš živou představu, jak bude vypadat," chápavě jsem přikývl a v duchu jsem mu děkoval, že něco takového zařídil. ,,Takže.. Irene Taehyung, Taehyungu Irene," představil nás a přešel za záda dívky, načež položil dlaně na její ramena a ona vypadala, jako v sedmém nebi.

,,Uhm.. super, rád tě poznávám," nervózně jsem si odkašlal a posunul jsem se k zrcadlu, kde jsem si odložil své věci, aniž bych se dál věnoval těm dvěma. Stejně to vypadalo na to, že by Irene chtěla abych radši nepřišel.

,,No, tak se pohodlně usaď," tleskl Jungkook a v odrazu zrcadla jsem ho sledoval, jak dívku pustil a přesunul se k poličce, kde chvíli bojoval s rádiem. Kdo v dnešní době používá rádio?

Mezitím co si tam Jungkook hrál, já se opřel znuděněji o zrcadlo a koukal se všude možně, abych se snažil nemyslet na trapné ticho mezi námi. Zajímalo by mě, jestli ti dva něco mezi sebou mají.. Koutkem oka jsem si první prohlédl dívku, a poté Jungkooka který mě nachytal jak si ho prohlížím, a reagoval na to jak jinak než úsměvem.

S protočením očí jsem odvrátil pohled pryč a znuděně si opřel bradu o dlaň. Musí spolu něco mít.. Ona by se na něj tak nekoukala kdyby neměli a Jungkook.. no je to Jungkook, k tomu nemusím nic doplňovat. Ne že by mi po tom něco bylo, jen mě zajímá kolik holek si asi vyzkoušelo jestli je tak stejně dobrý v posteli, jako na parketu.

,,Jsi připravena?" zeptal se po chvíli Jungkook, když konečně našteloval písničku.

,,Já vždycky," mrkla na něj a narovnala se. Pozvedl jsem obočí, při jejím tónu, který použila, ale nijak jsem se tím nezabýval, jelikož se místností rozezněla hudba a já znervózněl, i když jsem neměl proč.

Sledoval jsem, jak se k sobě dva tanečníci postavili do svých postavení a snažil jsem se zapamatovat si co nejvíce. Pohledem jsem zajel k rukám Jungkooka, které měl položené na jejím pasu a lehce jsem se vyděsil. To i mě se takhle bude dotýkat?

Zachytil jsem pohled Jungkooka, těsně před tím, než se roztančili a moje obavy se tak ještě zvětšily. Tohle se nemůžu naučit ani za rok, natož za čtyři týdny.

S údivem jsem sledoval, jak se sladěně pohybují do rytmu písničky, a já na ně jen s pootevřenou pusou koukal, aniž bych si to uvědomil. Bylo těžké to uznat, ale byl doopravdy dobrý tanečník. Co dobrý... výborný. Možná jsem ho malinko podcenil.

Mezitím co ti dva dotančili, já na plné obrátky přemýšlel o tom jak se tady tohle může povést, když opravdu neumím tančit. ,,Takže?" vyrušil mě ze zamyšlení Jungkook a já jako na povel k němu vzhlédl.

Opíral se o svá kolena a s nadějí v očích na mě koukal, jako by teď záleželo na jeho životě. ,,N-no, já- to jste se naučili za jednu noc?" udiveně jsem zašeptal, místo toho abych mu řekl názor. I když už tak šlo poznat, jestli se mi to líbí nebo ne.

Jungkook se uchechtl a narovnal se, až mu lehce zapraskalo v kostech. ,,Samozřejmě," pyšně se usmál a položil ruku na dívčino rameno. ,,Řekl jsem ti, že jsem dobrý tanečník, ale samozřejmě, že na tom má zásluhu i Irene," jemně ji pohladil po rameni a pousmál se na ni. To museli mít záživnou noc..

,,Ráda jsem ti pomohla," oplatila mu úsměv a v očích jí radostně zajiskřilo. ,,A kdykoli zase ráda pomůžu," řekla tišeji, svůdnějším tónem. Holky nemají zábrany, když jde o noc s klukem.

Avšak Jungkook její 'nenápadné' vtírání ignoroval a všechnu jeho pozornost přesunul na mě. ,,Takže souhlasíš se vším a nechceš nic změnit?"

Na chvíli jsem se zarazil, když jsem si uvědomil, že jsem možná tak trochu nevnímal. Přesněji vnímal jsem jen chemii mezi těma dvěma, jeho doteky na dívčím těle a krátké pohledy Jungkooka, jak si mě prohlíží. ,,Uhm.. Asi nemám námitky," maličko jsem se na něj usmál a on mi to opětoval zářivým úsměvem.

,,Super," z jeho očí šlo doslova vyčíst všechno. Odráželo se tam tolik radosti, jako když malé dítě dostane svou vysněnou hračku na Vánoce. ,,Můžeme začít rovnou dneska, jestli chceš."

,,Uhm.." zamručel jsem a sklopil jsem pohled ke svým riflím, které nebyly úplně vhodným oblečením. ,,Dneska asi ne."

,,Myslel jsem si to," lehce zklamaně zavrtěl hlavou a prohrábl si vlasy. ,,No tak přijď zítra, potřebujeme začít cvičit co nejrychleji," odkašlal si a zahnal zklamání z jeho tváře. ,,Nezapomeň si hlavně vzít pití," krátce se na mě usmál a otočil se k dívce, která zde stále stála a sledovala nás po celou dobu.

Pokrčil jsem obočí a lehce zpomaleně se zohnul ke svému batohu s věcmi ještě ze školy. Takže si budeme hrát na starostlivé? Překvapilo mě to, ale nijak jsem to nekomentoval, jen díky přítomnosti dívky, jinak bych si nějakou tu poznámku utrousil.

Mezitím co ti dva si povídali, nebo flirtovali, mezi tím se rozdíl moc určit nedá, přehraboval jsem se mezi knihami, snažící se najít klíče od pokoje a snažil jsem se neposlouchat ty dva, i když to moc nešlo. Konverzace se hlavně točila o tanci, službách dívky a dalších podobných, nezáživných věcí, ale pro mě hlavně byly důležité tóny hlasu, gestikulace, pohledy... Všechno mezi nimi se zdálo být napjaté.

Když jsem konečně nahmatal kov, někde na dně batohu, prudce jsem vstal a přilákal tak jejich pozornost. ,,Půjdu, díky za.." zarazil jsem se a na chvíli se zamyslel co chci vlastně říct. ,,..Předvedení tance,  určitě jste měli pernou noc, oceňuju to," nervózně jsem se usmál a rychle jsem odťapal ke dveřím, ve kterých mě zastavil Jungkookův hlas.

,,Zítra přijď včas," káravým hlasem mě donutil se k němu naposled otočit. ,,Čím později přijdeš, tím déle tady zůstaneme, nebudu na tebe brát ohledy," dokončil větu a dal najevo, že už mi nemá co říct. Pro sebe jsem se pousmál a zavrtěl jsem hlavou. To se ještě uvidí, Jungkookie.

~
doufám že jste všichni měli nádherný den a užili jste si ho, klidně mi napište co jste dělali či podobně, vše si ráda přečtu, ily<33

[words count: 1293]