3.

718 56 75
                                    

,,Jimine nemám z toho dobrý pocit," ošil jsem se a nervózně jsem se ohlédl po venkovním prostoru školy. Bylo těžké poznat někoho, kdo bude mým partnerem, když ani nevím kdo to je a jak vypadá. Celý večer jsem myslel jen na něj, jelikož Jimin mi to neřekl i přes všechny výhrůžky a úplatky, takže jsem se přes jeho kamennou masku nedozvěděl nic.

,,Přestaň už konečně brečet," otráveně se opřel o zábradlí a promnul si spánky. ,,Je hodný, uvidíš," usmál se na mě a povzbudivě mě pohladil po rameni.

Nafoukl jsem lehce líčka a s tím jsem se na něj uraženě podíval. ,,Jestli ne, tak si to pěkně odpykáš, jasný?" varovně jsem a něj poukázal prstem a Jimin s pobaveným úsměvem přikývl.

Intuice mi říkala, že můj tajemný partner hodný rozhodně nebude. Neměl jsem nejmenší tušení, kdo by byl schopný se ujmout aktivně neschopného studenta, který ze sebe dokáže udělat profesionálního tanečníka za jedno odpoledne? Jedině blázen.

Neznal jsem od vedle moc studentů, spíš jen z nějakých klasických středoškolských drbů, které ale byly hlavně ze strany dívek, a to o tom, kdo z nich měl nejlepší zkušenosti v posteli, což jsem rozhodně uplatnit nechtěl. Pro mě teď bylo hlavní sehnat někoho, na koho budu mít nervy a on semnou, aby mě naučil tančit a potom jen vyhrát, abych se dostal na vysokou a na celou tuhle šaškárnu zapomenout.

,,To ten kretén neumí chodit a čas?" zavrčel jsem nevrle a nedočkavě jsem zadupal nohou do země. Jimin se uchechtl a sklopil hlavu k zemi, aby alespoň trochu skryl své pobavení, což mě donutilo zavřít křečovitě víčka k sobě a modlit se, aby se právě nestalo to, čeho jsem se obával. Prosím ať se teď otočím a nikdo tam nebude stát..

,,Ten kretén měl přednášku, která se protáhla a chtěl se omluvit, ale teď si to rozmyslel," ozval se zamnou neznámý, lehce chraplavý hlas, který mi způsobil husí kůži po většině těla. Proč já? Proč já se takhle musím hned ztrapnit na prvním setkání? S nervózním polknutím jsem se pomalu otočil a mé srdce překvapením vynechalo pár úderů. Spatřil jsem anděla s ďáblovýma očima. Klišé, ale bylo tomu tak.

Vyměňoval jsem si pohled s Jeonem Jungkookem, a snažil jsem se přijít na něco rozumného, co bych mohl říct, ale mozek mi pod vlivem jeho pohledu tak nějak přestal fungovat. Mohl jsem se jednoduše omluvit, ale v podstatě jsem neměl za co, tak jsem si jen prohlížel jeho tvrdé rysy, najednou jsem pochopil, proč po něm tak moc holky nebo kluci šílí. Byl strašně krásný, to jsem musel uznat i přes to, že jsem ho zrovna v lásce neměl. A proč ho nemám v lásce? Pro to není žádný speciální důvod. Dokázal bych říct, že jsem nenáviděl všechny jeho kolegy od vedle, pouze o něm jsem toho vždy slyšel nejvíce, a nedá se říct, že by to byly nějaké věci, které by se mi zrovna líbily.

Musel jsem vypadat hloupě, jak jsem na něj tak civěl, ale tak strašně mě zaujaly jeho oči.. Nikdy jsem krásnější neviděl, přesto jak obyčejné byly. Možná to bylo tím typem pohledu, jakým mě sledoval, jelikož jsem zatím nikdy nepostřehl, že by na mě někdo tak někdy koukal. O hlavu větší černovlásek si mě s malým úsměvem na rtech prohlížel, stejně jako já se zájmem v očích, akorát já teď více a více litoval, že jsem tady šel. Jestli je on, ten hodný a milý kluk, tak Jimin by měl šanci vyhrát cenu za největšího blbečka roku.

,,Uhm.. Jestli jste se dokoukali, tak bych se třeba představil," odkašlal si kluk za ním, což mě donutilo se lehce zčervenat a podívat se na něj. Rozhodně na první pohled působil mileji, než Jeon, který na mě už od jeho první věty působil jako kretén. ,,Jsem Hoseok, strašně rád tě poznávám," předstoupil Jungkooka, natáhl se pro mou ruku a sevřel jí ve své, jako přivítání. ,,Jimin mi o tobě hodně povyprávěl, zníš strašně mile a.. tvrdohlavě, promiň," pousmál se a pomalu pustil mou ruku.

wild eyes [taekook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat