STÁLE POHLED AMY
,,Copak to čteme?Že by knížku jak začít mluvit?" řekla Emily.
,,Že je to furt baví.." řekla jsem si v duchu.Protočila jsem oči a ignorovala je.Něco tam ještě řešili a pak odešli.
Po chvilce jsem zvedla hlavu a všimla jsi Paytona.Stál tam s kámošema.Rychle jsem se zvedla a šla jsi sednout jinam.Nechci až si mě všimne bude mít z toho problémy.Sedla jsem si za roh na lavičku a dál četla.
Najednou se za mnou ozvalo.
,,Udělal jsem něco?" řekl někdo.
Koukla jsem se kdo to byl.Byl to Payton já jsem kývla jakože ne.
,,Tak proč předemnou utíkáš?" řekl Payton.
Já jsem kývla jakože ne.Payton si sedl k tobě a dál ti ruku přes ramena(chápeš ne?😭).
,,Vážně jsem nic neudělal?" řekl Payton.
Já jsem kývla že ne a usmála jsem se.Ve škole jsem to potom nějak přežila.Payton chudák měl ještě jednu hodinu a já už jsem šla domů.
Doma jsem zahodila někam batoh a lehla na postel.Um ten odpočinek mi překazila macecha.Třískla dveřmi dole a zařvala:,,Amelie pojď dolů!".Polkla jsem na prázdno a šla dolů.Přišla jsem tam a ona začala:,,Amelie běž nakoupit a udělej cukroví!Já nemám čas a Isabellka taky nemá čas takže šup!".
Já jsem kývla a šla teda nakoupit.Nakoupila jsem mouku,mlíko,vajíčka no prostě věci na cukroví.Pak jsem šla domů a pekla.Ráda peču cukroví.
Pekla jsem perníčky a najednou se ozval zvonek.Nikdo doma kromě mě nebyl takže jsem musela jít otevřít.Otevřela jsem a stál/i/a tam.....Payton.
,,Ahoj Amy" řekl Payton.
Já jsem kývla jakože ,,Ahoj".
,,Můžu dál?" zeptal se Payton.
Já jsem se usmála a kývla.Vzala jsem si hned papír a tužku.
,,Ty pečeš cukroví?" zeptal se Payton.
Já jsem vzala papír a napsala tam:,,Jak jsi to poznal?".
,,Voní to tady jako perníčky" řekl Payton.
Já jsem se šla kouknout na ty perníčky.Už byli takže jsem to vytáhla a dala péct další várku.Začala jsi vykrajovat další perníčky.
,,Můžu ti pomoct?" zeptal se Payton.
Já jsem se usmála a kývla jakože ano.
A začali jsme s Paytonem vykrajovat.Prvně to bylo v pohodě, ale potom Payton mi dal mouku na nos a na čeloJá jsem mu to OKAMŽITĚ vrátila.Jo perníčky jsme měli asi do dvou hodin hotové.
Vzala jsem papír a napsala tam:,,A co jsi původně potřeboval?".
,,Um chtěl jsem vědět jestli jsi v pořádku.." řekl Payton.
Já jsem se na něho podívala jakože ,,Co to říkáš sakra?".
,,Neřeš to" řekl Payton.
KONEC POHLEDU AMYPOHLED PAYTONA
Šel jsem za Amy.Ptáte se proč?Někdo mi napsal:,,Doufej že je ta tvoje Amy stále v pořádku".Ano vylekal jsem se a proto jsem šel za ní.Otevřela mi Amy.UF!.
Vešel jsem dovnitř a zjistil jsem že peče cukroví.Nakonec jsem jí pomohl.Dělali jsme blbosti s moukou.Smáli jsme se a já jsem byl vážně rád že se Amy směje.
Potom se mě zeptala co jsem potřeboval.Odpověděl jsem jí a řekl až to neřeší.
Pak jsme si povídali a ona čekala na poslední várku perníčků.Výtáhla je a koukla se na mě.Dala mi ruku tak, abych jí dal plácák.To jsem taky udělal.Čekali jsme než ty perníčky vychladnou.Pak to dala na talíř.
Koukla se na čas a vykulila oči.Rychle vzala papír a napsala na něj:,,Promiň budeš muset jít domů.Za chvíli přijde moje macecha a kdyby nás tady načapala budu mít problém.Fakt promiň Pay".
Jako fakt napsala Pay?
Usmál jsem se a řekl jsem ,,Dobře uvidíme se zítra ve škole".Ona kývla.Je pravda měl bych jít domů bylo už okolo šesté hodiny a mamka nemá ráda když chodím pozdě na večeři.
Obouval jsem si boty a přicupitala ke mně Amy.
,,Zapoměl jsem něco?" zeptal jsem se.
Ona mě obejmula.Musel jsem se usmát.Pohladil jsem jí po vlasech a trochu se odtáhl.
,,Taky bych tě rád obímal, ale už radši půjdu domů až nemáš problém." řekl jsem a pohladil jsem ji po tváři.Amy mi otevřela dveře a já vyšel ven.
,,Tak ahoj Amy..Zítra ve škole" řekl jsem.
Ona se usmála a zamávala mi.Zavřela dveře a já se vydal domů.
KONEC POHLEDU PAYTONAPOHLED AMY
Zavřela jsem dveře.Už teď mi Payton chybí a to je pryč teprve pár sekund.Byla s ním sranda.Doslova on je jediný člověk se kterým se cítím šťastná.Šla jsem douklízet a šla spát.
Zase zazvonila ta chujovina jménem budík.Vypla jsem ho a šla se připravovat do školy.Dneska je čtvrtek sakra zítra je pátek.Upravila jsem se do školy a šla do školy.U školy jsem se snažila co nejrychleji projít, ale někdo mě zastavil...~Pokračování příště..~
•Dobreej denn vím že včera nevyšel díl omlouvám se<3
-Simčaa<3🧚♀️
ČTEŠ
𝗐𝖾𝗂𝗋𝖽 𝗀𝗂𝗋𝗅🧚♀️||𝖯𝖺𝗒𝗍𝗈𝗇 𝖬𝗈𝗈𝗋𝗆𝖾𝗂𝖾𝗋||
RandomV tomhle povs bude šestnácti skoro sedmnácti letá holka Amelia Roberts. V 13 letech jí umřeli rodiče od té doby nemluví. Pomůže jí někdo nebo se na ni všichni vykašlou? To se dozvíte v příběhu, tak běž číst⚠︎ •DOKONČENO‼️ OMLOUVÁM SE POKUĎ TAM BUDOU...