Pondělí ráno..
Vstala jsem a šla jsem do koupelny.Tam jsem se oblékla,upravila a učesala vlasy.Pak jsem šla ještě 15minut na mobil a vyšla do školy.
Před školou na mě hulákal ten kluk co už na mě měl jednou nějaké narážky, já ho pouze obešla.
Vešla jsem do školy a šla ke skříňkám.Tam jsem si vzala věci na hodinu a šla do třídy.
Ve třídě jsem si sedla do lavice a vzala můj deníček do kterého jsem nemalovala od té doby co se znám s Paytonem.Tady mi to došlo...chtěla jsem jít do Paytonové třídy, ale v tu chvíli zazvonilo.Takže jsem si sedla zpátky a budu čekat na další přestávku.
Měli jsme angličtinu to proběhla v pohodě.
Zazvonilo, já jsem se zvedla a šla do Paytonové třídy.Vešla jsem tam a byli tam jeho kámoši, ale on nikde nebyl.Napsala jsem na papír:,,Nevíte kde je Payton?".Šla jsem za nima.Podala jsem jim ten papír, oni se na mě jenom hnusně podívali a nic neřekli.Ale jeden se ozval.
,,Nepřišel.A nevím jak dlouho nepřijde.." řekl jeden z nich.
Koukla jsem se nechápavě na toho kluka.Oni se zvedli a odešli někam jinam.Já jsem se otočila a šla do třídy.
Ve třídě jsem si sedla na židli a přemýšlela nadtím co řekli.Pomalu celý den jsem nedávala pozor.Až poslední hodinu jsem začala trochu vnímat.Zazvonilo a všichni jsme vylétli ze třídy ven.Vyšla jsem ze třídy,dala věci do skříňky a vydala se domů.
No úplně tak domů nepůjdu.Stavím se za Paytonem.Cestou k nim jsem mu několikrát volala, ale byl nedostupný.Ani zprávy co jsem mu napsala si nezobrazil.Tohle už je dost divné...
Došla jsem před jejich barák.Zazvonila jsem a otevřela mi Faith.
,,Ahoj Amy!" řekla Faith a obejmula mě.
Já jsem napsala do mobilu:,,Ahoj Faith.Nevíš kde je Pay?"
,,Amy to vážně nevíme.Od včerejška není doma, ale už je plnoletý takže si může dělat co chce." řekla Faith.
Já jsem kývla,zamávala jsem jí a šla.Kde může být?Napadlo mě jedno místo.Ten kraj té pláže kde jsem byla jednou s Paytonem.Takže jsem se tam vydala.
Cesta trvala asi 20 minut.Došla jsem na pláž.Šla jsem tím směrem kde jsme jednou seděli.Seděla tam nějaká postava.Když jsem se přiblížila tak jsem zjistila že je to Payton.Oddechla jsem si, ale ne na moc dlouho.Všimla jsem si co drží v ruce.Byla to nějaká flaška.Když už jsem byla dost blízko a viděla co je obsah flašky tak jsem tomu nechtěla uvěřit.Držel flašku s nějakým alkoholem, ale láveh vypadala že ji ještě neotevřel.Když už jsem byla skoro u něho tak tu flašku začal otevírat a chtěl se napít, ale já mu tu flašku vzala.Payton se na mě koukl.Vypadal hrozně měl kruhy pod očima,červené oči a vypadal strašně vyčerpaně za to všechno můžu já.
,,A-amy?" šeptl Payton.
Já jsem se mu koukala přímo do očí.Vytáhla jsem nějaký sešit a fixu a napsala na papír:,,Paytone co blbneš?".On jsi to přečetl, ale hlavu otočil na moře.
Nádech výdech Amy to zvládneš..
,,P-pay promiň" šeptla jsem.
JÁ JSEM PO 3 LETECH PROMLUVILA!!!
Payton se na mě okamžitě koukl.
,,To jsi řekla ty?!" řekl unaveně Payton.
,,Ano" šeptla jsem.
,,Máš nádherný hlas" řekl Payton a i přes to co jsem mu udělala se usmál.
,,Paytone já...vím jak jsem odešla to bylo dost hnusné ale-" řekla jsem.
,,Já to chápu Amy..Mohli bychom prosím dělat že se to nikdy nestalo, já tě nechci ztratit úplně" řekl Payton a koukl se mi do očí.
,,Ne počkej Paytone já...to je tak trapný.." řekla jsem.
,,Co?" řekl Payton.
,,Paytone trochu jsi mě vylekal..protože..já..já jsem nikdy neměla žádného kluka" šeptla jsem a sklopila hlavu.
,,Nevím co mám dělat,jak se mám chovat abych vztah nepokazila já prostě nevím.Paytone já nechci až se trápíš jenom..." řekla jsem.
Payton zase svůj zrak zamířil na moře a nic neříkal.
Seděly jsme tam asi 10minut, ale oba jsme mlčely.Pak mě napadla úplná blbost a taky pěkně dětinská věc.
Koukla jsem se na Paytona a dala mu pusu na líčko.Jo to jsem dělat neměla, teď se citím 2krát hůř než když jsem mu řekla že jsem nikdy neměla kluka.Okamžitě jsem sklopila hlavu a cítila jsem jak mi hoří tváře.
,,Co to- Co jsi to udělala?" zeptal se překvapeně Payton.
Pokrčila jsem rameny můj hlas by byl asi rozklepaný a určitě se nechci ztrapnit po 3.Payton mi prstem zvedl hlavu, abych se mu koukala do očí.Přibližoval se obličejem ke mně.Ano nikdy jsem se nelíbala co mám dělat..Já něco pokazím..Udělala jsem asi nejlepší rozhodnutí.Uhla jsem hlavou..
,,Amy já vím že ty jsi-" řekl Payton.
,,Ano s nikým jsem ještě nechodila takže to znamená že jsem se ještě s nikým nelíbala." řekla jsem, ale nekoukala jsem se mu do očí.
,,Dobře a jak to teda mezi námi bude?" řekl Payton.
Nic jsem neřekla.Já neříkám že k Paytonovi necítím žádné city, ale já nevím.Je toho na mě trochu víc.
,,Aha takže to asi bude jak do teď" řekl Payton a zvedl se.
,,Dej mi tu flašku!" řekl Payton.
,,Ne.." řekla jsem.
,,Amy dej mi tu flašku!" řekl Payton a snažil se mi vytrhnout flašku z ruky.
,,Paytone prosím neblbni!" koukla jsem se mu do očí.
,,Ne dej mi t-" nedořekl Payton protože.....jsem se odhodlala a.....
Dala mu pusu.
,,Prosím Pay..." řekla jsem mu.
,,Amy j-já..zapomeň na to co jsem ti řekl.Budeme alespoň kamar-" nedořekl Payton, protože jsem mu skočila do řeči.
,,Pay já..Já cítím to samé" řekla jsem rychle.
,,Cože?!" řekl Payton.
,,Já cítím to samé co ty.Paytone promiň že jsem tě nechala trápit.." řekla jsem a koukla se na něho se slzami v očích.Payton na mě pouze koukal....
-Pokračování příště
-Lidičkyyy teď asi týden nebude pov.Zítra odjíždím na lyžák takže nebudu mít čas moc se omlouvám❤
-Simča🔮
ČTEŠ
𝗐𝖾𝗂𝗋𝖽 𝗀𝗂𝗋𝗅🧚♀️||𝖯𝖺𝗒𝗍𝗈𝗇 𝖬𝗈𝗈𝗋𝗆𝖾𝗂𝖾𝗋||
RandomV tomhle povs bude šestnácti skoro sedmnácti letá holka Amelia Roberts. V 13 letech jí umřeli rodiče od té doby nemluví. Pomůže jí někdo nebo se na ni všichni vykašlou? To se dozvíte v příběhu, tak běž číst⚠︎ •DOKONČENO‼️ OMLOUVÁM SE POKUĎ TAM BUDOU...