Přijeli jsme k Moormeierovým domů.Payton odemkl a vypadalo že nikdo doma není.
,,Kdyby ses ptala tak mamka a holky tam byli taky na tom před vánočním plese" řekl Payton ale furt zní tak jinak celkem ještě naštvaně.
,,Chceš si pustit televizi?" zeptal se Payton.
Já jsem kývla.Payton zapl televizi a po chvíli někam odešel že si něco musí vyřešit.
Takže odešel do kuchyně a někomu volal.Dělala jsem že mě to nezajímá ale i tak jsem jedním uchem poslouchala.
,,Nechápu proč na ni šahal!" řekl Payton do mobilu.
,,Ne na to jsem se ještě neodvážil..čekám na tu správnou chvíli" řekl zase někomu Payton do mobilu.
,,Ale ono je to těžší.." řekl Payton do mobilu.
,,No dobrý kámo já už budu muset končit" řekl Payton.
,,Čau čau" dořekl Payton,oddálil si mobil od ucha a típl ten hovor.
Já jsem si šla rychle sednout na sedačku zpátky a "čekala" na Paytona.On přišel, vzal si ovladač a dal tam YouTube.Hledal tam něco, pustil tam nějakou písničku takovou klidnější a řekl:,,Vím že jsem ti tenhle večer celkem pokazil...ale nechtěl jsem aby se ti něco stalo..a tak...".Payton se nadechl a vydechl.
,,Smím prosit?" zeptal se Payton, který se usmíval jako sluníčko a podal mi ruku.Já jsem se usmála.Jeho ruku jsem přijmula.
A SAKRA AMY CO BLBNEŠ TY NEUMÍŠ TANČIT! rozkřiklo se v mojí mysli.
FUHAAA NO SNAD TO ZVLÁDNU. snažilo se mě moje myšlení uklidnit.
Payton měl jednu ruku kolem mém pasu a druhou mě držel za ruku.Já jsem držela jednou rukou Paytona za ruku (celkem logické😭) a druhou jsem měla položenou na jeho zádech (moje popisování není dobré snad víte jak to myslím👾).
Snažila jsem se vyhýbat očnímu kontaktu, abych se nějak neztrapnila.Moc to ale nešlo jeho oči jsou krásné..to je slabé slovo má je nádherné.
Payton se usmíval jako sluníčko.Jeho hřejivá ruka zahřívala tu moji.Písnička už končila, ale Payton mě stále nepouštěl.Písnička skončila a Payton mě pustil.Chvilku se na mě koukal a pak z něho vypadlo....
,,Amy já..musím ti něco říct" řekl Payton a já se trochu vystrašila.
Co se stalo?Co když se nechce už bavit?Co když má holku?Dobrý nedělej unáhlené závěry Amy... ptalo a řeklo moje svědomí.
,,Já..ono je to složitý..většina lidí si asi budou myslet že to co se stalo je úplně nemožný ale v mojem případě to je asi možný..." řekl Payton a já jsem jenom čekala co z něho vypadne.
,,Potkal jsem jednou jednu holku..." řekl Payton,zvedl se a šel k oknu.
,,která má krásné zelené oči a tmavé vlasy.." řekl Payton když stál u okna.
,,a asi jsem k ní něco začal cítit..." řekl rychle Payton a koukl se na mě.
Takže počkat proč mi to sakra říká?Jo asi proto že jsem jeho kamarádka aha... proběhlo v mojí mysli.
,,Amy...já.." řekl Payton,odešel od okna a sedl si vedle mě.
,,Ta holka je fakt nádherná" řekl Payton a usmál se.Já jsem nahodila falešný úsměv.
Jak jsem si mohla myslet že...achjo. řekla jsem si v mysli.
Payton se mi koukal do očí.Celkem mě to znervozňovalo ne že mi to bylo nepříjemné to ne..jenom proč to dělá když se mu někdo líbí.
,,A ta dívka se jmenuje.." řekl Payton a vypadal dost nervózně.
Já jsem udělala takový ten obličej že to může říct.
,,Já to nezvládnu" řekl Payton.
Dobře teď je to dost zamotaný ozvalo se v mojí mysli.
,,Amy já..*něco zamumlal, ale nic jsem mu nerozuměla*" řekl Payton.
Koukla jsem se na něj nechápavě.
Payton mě chytl za ruce a...
,,Amy já k tobě cítím...muselo to už jít ven.." řekl Payton a pustil moje ruce.Sklopil hlavu a já...Já na něho jenom zírala...-Pokračování příště🧚♀️
-Simulinaaa👾👾👾👾
ČTEŠ
𝗐𝖾𝗂𝗋𝖽 𝗀𝗂𝗋𝗅🧚♀️||𝖯𝖺𝗒𝗍𝗈𝗇 𝖬𝗈𝗈𝗋𝗆𝖾𝗂𝖾𝗋||
DiversosV tomhle povs bude šestnácti skoro sedmnácti letá holka Amelia Roberts. V 13 letech jí umřeli rodiče od té doby nemluví. Pomůže jí někdo nebo se na ni všichni vykašlou? To se dozvíte v příběhu, tak běž číst⚠︎ •DOKONČENO‼️ OMLOUVÁM SE POKUĎ TAM BUDOU...