Nejste jediní, v přátelství je síla (Fred Weasley, George Weasley)

Honění slepic

Po tom co profesorka odešla nastala chvíle ticha. Přerušili ho až Hannahiny cupitavé kroky když se rozeběhla za Cedricem a podobně jak to občas dělával Thomas ho pevně objala, svůj malý obličej při tom zabořila hluboko do hábitu. Ced se jen mile usmál a pohladil ji po vlasech.

No jo Cedík byl vždy takový velký brácha pro každého a jestli někdo do té doby pochyboval o tom že Hannah a Tommy jsou příbuzní tak teď už nemusel, pomyslela si Anne. Jessica jen nad tou roztomilostí mírně našpulila rty, ne že by Ann roztomilé nepřišlo, teď ji však zaujalo něco úplně jiného.

Colinův foťák totiž nějakým záhadným způsobem přežil a tak se teď malý Creveey pokoušel o nenápadné vyfocení této situace. Fotka už vyjela z fotoaparátu, Colin si ji už už chtěl někam založit ale zachytil Annin pohled typu tu fotku mi dáš a tak jen svěsil hlavu, přikývl a předal ji Anne.

Fred s Georgem tam mezi tím stáli jak dva solný sloupy dělajíc že tu vůbec nejsou, přeci jenom co si budeme povídat - Cedric měl přece jenom nějakou autoritu a respekt i když ty byli silně narušeny příchodem profesorky a momentálním objímáním něco jako jeho mladší sestry. Zrzavá dvojčata sice jen tak někoho nerespektovala, něco jako prefekt a primus je nezajímalo ale jako člověk jim nevadil a minulý rok párkrát pomohl Ginny, byl na ní hodný, když byla duchem mimo.

"Vy se nám snad jenom zdáte," zasmál se Fred a objal Anne s Jessicou ramena. "Říct McGonagallový Minnie? Možná jsme vás nakonec podcenili."

Začátkem Října se sešlo celé famfrpálové družstvo. Oliver jim jako vždy připomínal že jsou nejlepší tým a jakou velkou mají šanci na výhru. Tento rok byl jiný v tom že to byl Woodův poslední rok na škole a tak i jeho poslední šance na pohár.

Anne vydechla a svalila se na pohovku ve společenské místnosti. Ona, její sestra a Fred s Georgem se právě vrátili z jednoho z tréninků řádně zmazaní a unavení. U nástěnky se shromažďoval chumel zvědavých studentů těšících se na návštěvu Prasinek.

"Výborně," mnul si ruce Fred který hupsnul do křesla nedaleko Anne a Jessici která seděla své sestře na nohách jelikož jí nenechala žádné místo a tělo měla hozené přes opěrku jakoby ani nežila. "Musím se stavit u taškáře, docházejí mi smradlavé kuličky."

Koutkem oka Jessica postřehla že si k nim přisedli i Harry s Ronem a Hermionou, ale co si povídají už neposlouchala. Uběhla ani neminuta a obě dívky se trhnutím zvedly když zaslechly Ronův řev.

"PUSŤ TY ZVÍŘE PITOMÝ!" snažil se vytrhnout Hermioninu kočku Křivonožku od své brašny ve které měl zřejmě svou myš.

"Rone, neubližuj mu!" ječela Hermiona. Ron roztočil svou brašnu nad hlavou až z ní Prašivka vyletěla. Křivonožka neotálel a ihned se za ní rozběhl.

"CHYŤTE TU KOČKU!" burácel Ron. George po kočce okamžitě skočil ale minul. Anne s Fredem se za ní rozběhli a vypadali u toho jakoby honili slepice po dvorku. Jejich zorné pole se zúžilo jen na nebohou kočku a tak když Křivonožka obratně zatočil vpravo těsně před zdí ani jeden to nestihl zabrzdit. Oba to napálili přímo do zdi a skáceli se vedle ní.

"To je tvoje chyba," mnula si naraženou hlavu Anne a při tom se mračila na vysokého mladíka hned vedle ní.

"Jak by měla být moje chyba že jsi narazila do zdi?" bránil se Fred lehce zaskočeně že ho viní i z takové věci.

"Bránil jsi mi v tom abych zabočila," založila si ruce na hrudi a uraženě odvrátila pohled pryč od Freda.

"Tak to se ti velice omlouvám," zvýšil hlas Weasley. "Příště se pokusím ti číst myšlenky."

"To bys měl, ale nemusel bys kdyb-tak to, by stačilo, ano?" přerušil Anne George a podal ji ruku aby se mohla zvednout. Ta dělala že ji nevidí a zvedla se sama. Když pohlédla na místo kde seděli než se vydali na hon slepic viděla že každý už má svého mazlíčka. Ron se sebral a odešel do svého pokoje zatímco Jessica už se zase rozvalovala na pohovce.

Anne si povzdechla a s nemalými potížemi ji odtáhla do jejich pokoje kde ulehly obě.